Štítky

Běhání (64) Život (60) Povídka (22) RC létání (22) Korsika (18) PC hry (17) Geocaching (11) Humor (9) Kultura (7) 312 GTCup (5) Kolo (5) Úvaha (5) Endomondo (3) DCS (1) Deskové hry (1) Elite dangerous (1) Film (1) RC loď (1)

Úprava názvu

Myslím si, že změna názvu z "pravidelný občasník" na "občasný pravidelník" bude sedět více.

sobota 20. června 2015

Zážitkový víkend s vodou na chatě

Rozhodl jsem se, že se v sobotu budu na chatě zabývat vodou.

Solární sprcha

Na chatě máme sud na sprchování se venku a mě popadla myšlenka na vyzkoušení populární solární sprchy. Už jsem plánoval nákup a měl ji vybranou a v tom mi byla nabídnuta sprcha na vyzkoušení. Tak jsem nabídku přijal. V sobotu jsem dojel na chatu a po snídani jsem šel na to. Sprcha je přidělaná na dlaždici, tak jsem šel nejdřív připravit pro ni místo. Protože je zahrada ve svahu, tak jsem musel vyrovnat zem pískem. Po chvíli se nám to za pomocí vodováhy povedlo. Je hrozný sucho, zem je vyprahlá, tak šlo ztuha. Sprchu jsem přišrouboval a napustil vodou. Byla připravena k provozu. Svítí na ní slunce přibližně od půl jedenácté až do večera, tak uvidíme.

Sraz "základky" po 30-ti letech

Přišel mi e-mail od spolužačky, že pořádá sraz. Když jsem ho otevřel, tak mě překvapilo, že pořádá sraz po 30-ti letech. Říkal jsem si, že to snad ani není možný, že už uběhla taková doba. Matematika to ale potvrdila. Ono se totiž 2015 mínus 1985 rovná třiceti, ať chci nebo ne.
Dne 05.06.2015 nastal den D. Sraz se konal ve Vyžlovce v České ulici. Tato restaurace je na pořádání srazů nějaká populární. Týden před námi a týden po nás se tam konaly (konají) další srazy. Začátek srazu byl naplánován na 19:00. Mě se podařilo dorazit už deset minut po sedmé. Na mě je to úspěch. Byl jsem alespoň první z chlapců. Jedna spolužačka si spletla sedmnáct nula nula a sedm nula nula, takže si udělala hezkou dvouhodinovou procházku.
Postupně jsme se trousili a nakonec, jestli jsem to z hlavy správně spočítal, se nás sešlo sedmnáct.

pátek 12. června 2015

Project cars - včerejší test

Úvod

Na včerejší den byl naplánován test závodu neboli chování hry při účasti více hráčů. Sešlo se nás, hmmm počkat počítám. Adrod, HeRa, Steev, hmmm, hmm, hmmm jó a vlastně Cherry. Na toho zapomenout nelze. On totiž řídí na joysticku a neustále mě předjíždí, což mě drtí. Mě tedy předjíždí všichni, ale on jede na joyi! Doufám, že se nedozvím, že někdo jede na klávesnici. To bych to asi odinstaloval. Jestli jsem to takhle správně z hlavy spočítal, tak nás bylo deset.

Stať

Volant mi hře kmital kolem středu, že se nedalo jet rovně. Takže jsem ho rozdělal, prostříkal kontaktolem (bylo doporučeno i wédéčko) a volant zatím funguje jak má. Paráda. Jezdili jsme auta kategorie GT3 a GT4. Vím kulový, co to znamená, takže to vlastně jenom oznamuju. V GT3 jsem si vybral BMW a sklidil za to posměch a opovržení. Já si vybírám jako žena, prostě se mi to auto líbí, tak s ním jedu. Závodů se jelo několik a to o čem chci psát se stalo později. Ne dýl, jak se u nás říká. 
Bylo docela teplo (doma) a tak jsem si otevřel pivko. S ubývajícím pivem mě to bavilo čím dál tím víc, ale možná jenom mě. Předjížděl jsem se několikrát s HeRou, to mě bavilo moc. Pokaždé tedy byl jeden z nás mimo trať, ale to je nepodstatný detail. 
Nejlepší včerejší moment - pro mě - byl tento. Začalo to tím, že jsem ulil start a dostal trest - průjezd boxovou uličkou. Chtěl jsem se na to vykašlat, ale nakonec jsem se rozhodl pravidla respektovat. Před koncem kola se mi povedlo pěkně vylítnout z tratě a čelně to napálit do pneumatik. Převodovka byla v háji. Šla mi tam dát jenom zpátečka. Nebo tam spíš nic jiného než neutrál a zpátečka tam dát nešlo. Sranda. Musel jsem tedy  do boxů couvat. Naštěstí jezdím poslední a ostatním trvalo, než mě dojeli. Tedy až na Cherryho, protože ten se musí pořád cpát dopředu. Proto je to taky náš velitel. No, zacouval jsem na kraj uličky do boxů a auto se mi hned rozjelo. No jo, ale dopředu. A protože jsem do boxů couval tak jsem vyjel v protisměru, že. Auto jsem neovládal, vzal to za mě AI. Auto vyjelo a proti mně se řítil Cherry. Ke srážce nakonec nedošlo, ale myslím si, že i Cherry měl díky mě hezký zážitek a procvičené srdce. Zbytek závodu dojel AI.

Závěr

Programátoři asi nepočítali s tím, že do boxů bude někdo couvat. Cherry asi nepočítal s tím, že někdo pojede v protisměru atd. Závod se mi moc líbil a fakt jsem si ho užil. 
Polystyreny ze sražených značek lítaly po trati. V cílové rovince jsem dokonce našel ležet i kolo. Já sám jsem tam taky jedno nechal a pro jistotu jsem  k němu přibalil i pružinu a haubnu (haupnu, nevím prostě ten plech nad motorem). Příště snad už budu bojovat aspoň o zadní pozice. Jezdit sám není taková zábava.
V průběhu testovacích závodů byl vydán patch. Má opravovat strategii v boxech, takže by měla být použitelná výměna pneumatik, doplnění paliva atd. No a ti šílenci to chtějí hned zařadit do závodů. To bude teprve legrace...

čtvrtek 11. června 2015

Steam - letní slevy

Výsledek obrázku pro steam
Tak je to tady. Každoroční slevové šílenství začíná. Držte si peněženky. Dejte svoje kreditní karty někomu do úschovy. Zapomeňte heslo na Paypal a jiné platební služby. Prostě rozum do hrsti. Steam jde po nás a to do 11.06 do 21.06. Jedna rada. Jestli si něco chcete něco koupit, tak si to rozmyslete. Dobře rozmyslete. Času je na to dost. Jsou slevy které trvají 24 hodin a tzv. "bleskový výprodej", který trvá hodin dvanáct. Vyplatí se počkat až bude hra ve slevě přes 70% a to věřte, že bude. Když je sleva menší tak počkejte. Vydržte to a počkejte. No a co se stane jestliže pravdu mít nebudu? Tak se stane co, no stane se to, že jste ušetřili. 

Názorný příklad jak to nedělat

Tak k tomu můžu posloužit já. Minulý týden jsem si chtěl koupit XCOM (psal jsem o tom), nepodařilo se to. Byl jsem naštvaný? Ano byl a proto jsem o tom psal. No a dnes? No copak se to stalo? Začaly slevy a mezi nimi je, světe div se, XCOM. No jo, ale ne za 7,49 ale za 5,99. Čímž mě napadá, že to bylo asi za 7,99, ale to je jedno. Teď to ale není jenom za XCOM Enemy unknown, ALE navíc jsou k tomu tři DLC, tři DLC (fakt tři), které stojí normálně dohromady 35,94. Takže reflex pojmenovaný po ruském vědci zafungoval. Akorát já jsem neslintal na rozsvícenou žárovku, ale moje reakce byla taková, že balíček je můj, jenom MŮJ. Jenom můj. Můj milášek, my precious... Ale to už jinde jsme.

Poučení

Tak to nemám. Jedině že bych sloužil jako odstrašující příklad. Tak takhle tedy prosím ne. Půl hodiny po začátku akce a já už mám jeden zářez na pažbě? Dobrá zítra si dám suchý rohlík, šunku nechám v lednici. Kecám. Máslo, uherák a měkký chleba, Jameson, nebo Tullamore. Cha chá. Jedeeem. No tak se uklidníme. Takže slevy začaly a vy se braňte lépe než já.

čtvrtek 4. června 2015

Včerejší nákup na Steamu

Když jsem včera pustil počítač, tak jsem si řekl, že jsem se dlouho nedíval na obchod Steam. A proč? No jestli nejsou nějaké slevy. Ony jsou tedy pořád nějaké, ale slevy na něco zajímavého pro mě. Velké slevy jsou totiž každé léto. A když říkám velké, tak fakt velké a většinou, dalo by se říct i bohužel, hodně zajímavé. Těším se na ně asi jako hodně lidí, na druhou stranu se obávám, abych moc nenakupoval. Takže jsem se tam včera podíval a byla tam jedna zajímavá položka. Byla tam moje oblíbená hra z mé oblíbené herní série. X-COM. Hrál jsem to od prvního dílu, který byl prostě nejlepší. Bývá to i s filmem, že případný druhý a další díl bývá slabší. Jsou i výjimky. Odbočka - slovo výjimka jsem léta psal špatně a špatně ho říkám, ale u špatné výslovnosti zůstanu. To by bylo ale na samostatný článek. Takže...

Trochu historie (počítačové)

Jak jsem psal výše, hrál jsem už první díl, který se jmenoval UFO: Enemy Unknown. Hra vyšla v roce 1994 - pro někoho pravěk - a byla prostě úžasná. Námět to byla taková klasika. Jak se říká, klišé. Zemi napadli mimozemšťané a my jsme šli rodnou planetu bránit. Ale to provedení bylo skvělé. Vybrali jste si na Zemi místo kde bude hlavní základna a začali ji budovat. Stavět radar, výzkumnou místnost, výrobní místnost, ubikace, sklady.
Radar zachytil neznámý objekt (UFO) a vy jste dali příkaz stíhačce k útoku. Mohli jste ji zničit, nebo se ji snažit poškodit, aby museli přistát. Když přistáli, tak jste si sestavili tým a transportním letadlem vyrazili na místo přistání. Teď se to přepnulo z budovatelské na tahovou strategii. Vystoupili a šli po ufounech. Po návratu na základnu se vědcům předaly nalezené věci a těla mimozemšťanů. Díky tomu jste potom zlepšovali zbraně, brnění, lodě, nebo i schopnosti vojáků. Zlepšovali a rozšiřovali jste vybavení základny a stavěli po světě další základny. Najímali jste vědce, pracovníky do výroby. Museli jste sestřelovat UFO nad danou zemí. Když se vám moc nedařilo, tak vám ten příslušný stát přivřel finanční kohoutky, atd. Postupem času jste měli i zbraň na omráčení ufounů a celu na jejich "ubytování". Díky výslechům velitelů jste získali souřadnice jejich planety a tam jste si to potom s nima vyřídili. Mohl bych toho napsat hodně, protože i po těch letech jsou na to živé vzpomínky a tohle je tedy ve "zkratce".

Koupit - nekoupit

X-COM: Enemy Unknown je vlastně taková reinkarnace prvního dílu. Pro takové počítačové dinosaury jako  jsem já, je to lahůdka. Staré věci v nové grafice. Hratelnost podobná, v něčem lepší v něčem horší. No a teď se dostávám k tomu co jsem chtěl napsat. Myslel jsem, že to budou tři čtyři řádky a bude to trapně krátký. Teď se musím hodně krotit aby to nebylo dlouhý. Takže koupit, nebo ne? Bylo to ve slevě a už jsem si to měl možnost zahrát, takže určitě koupit. S bráchou sdílíme účty na Steamu - děkujeme Valve za ten nápad - a tak nemusíme kupovat hry dvakrát. Ještě jsem se šel tedy radši podívat, jestli ji už brácha nevlastní. Nevlastní. Ok. Zpátky do obchodu.

Nákup

A sakra. Do konce akce zbývá 20 sec. No páni. Jsou tam tři možnosti. Co teď, CO TEĎ?! Honem, honem. Je tam samostatná hra a pak dva balíčky. Co vybrat? Vybírám ten, který obsahuje tři DLC. Stojí 7,49 místo 29,99. Tak to jde. Stíhám to dát do košíku za 7,49. Uf. Přesměrování na Paypal. Heslo, atd. Další stránka. Najíždím na tlačítko zaplatit. Koukám pro jistotu na cenu. Co to, no toto, cože? COŽE?! Částka k zaplacení 29,99. Zaplatit? Tak to ne, to tedy nechci. Vypínám Paypal a vracím se do obchodu. "U položky v košíku byla změněna cena." Díky moc, všiml jsem si. Ok. Odstranit z košíku.

Nenákup

No zkusím to vezmu to z té pozitivní strany. Ušetřil jsem a stejně bychom to nehráli. No a další poučení - cena se změní i když se to stihne dát do košíku. Musí se to stihnout i zaplatit v době konání akce. A to je vlastně to, co jsem chtěl napsat.

úterý 2. června 2015

Páteční projížďka na kole (77 km)

Sportovní den

Každoročně pořádá policie, hasiči atd. sportovní den. Hraje volejbal, fotbal, tenis a také se jede na kole. Já jsem se den před akcí dozvěděl. že se uvolnilo místo a já bych se mohl zúčastnit projížďky na kole.Večer jsem si připravil věci abych měl ráno klid. Takže ráno jsem se podíval na předpověď a vzal si úplně jiné věci.
Šel jsem pěšky do garáže, tam vzal kolo a vyrazil. Ještě než jsem dojel do místa startu (Vodranty v Čáslavi), potkal jsem tři účastníky jízdy. No, byly to účastnice. Jel jsem poslední, abych je zbytečně nehnal a taky jsem měl lepší výhled. Cesta utekla tak rychle. 

Výjezd

Start měl být v 08:00 a tak jsem ráno vyrazil brzo a tak jsem tam byl včas. Než jsme se sešli, pozdravili, napili se atd., tak bylo půl deváté. Proběhlo počáteční sčítání (16 kousků) a vyjeli jsme. Od začátku jsem upozorňoval, že např. v loni jsem chodil do garáže aspoň jednou měsíčně pootočit kola, aby se nevymačkaly pláště. Toto byl můj třetí výjezd za dva roky. Měl jsem prostě obavy, že to neujedu. Jenom z Kutné Hory do Čáslavi jsem ujel 13 km. Takže mi bylo jasné, že ujedu minimálně 26 km.

Cesta

Abych to zkrátil. Jeli jsme přes Chedrbí a tam je pěkný dlouhý kopec. Nahoře jsme si odpočinuli a počkali na opozdilce. Kupodivu já to nebyl. Bylo super, že s námi jeli i ti co na kole jezdí často a tak hlídali auta a celistvost skupiny. Dojeli jsme až na rozhlednu Bohdanka v Bohdanči. Tam proběhlo občerstvení. Dal jsem si vynikající točenou Kofolu a Tatranku. Za chvíli jsem přestal litovat, že si nemůžu dát pivo, protože ti co si ho dali, tak dost nadávali na kvalitu. Kofola byla super. Než se všichni občerstvili, tak jsem se kousek vzdálil a odlovil si další kešku. Nejdřív se mi moc nelíbilo umístění, ale když jsem ji tam vracel, tak jsem si všimnul, že předtím nebyla správně ukryta. Obnovil jsem maskování tak, jak to myslel autor a ještě jednou jsem se mu v duchu omluvil. Fakt pěkně vyrobené.

A zpátky

Nazpátek jsme se vraceli stejnou cestou, pouze s malými odchylkami. Cestu dolu do Chedrbí jsme naštěstí neminuli a tak jsem si užil super sjezd. Při sjezdech jsem mohl využít svoji váhu a tak jsem většinu účastníků (i účastnic) s přehledem předjížděl. Po příjezdu do Vodrant se ti co to měli předplacené vrhli na jídlo. Já jsem se těšil už domů a tak jsem vyrazil nazpátek.

Shrnutí

Nakonec jsem byl rád, že jsem se nechal přemluvit a jel jsem. Nášlapné pedály na kolo se mi líbí čím dál tím víc. Je to moc příjemná věc. Akorát se na to nesmí zapomenout. Pak se člověk zřítí jako já při první jízdě, kdy jsem díky nevyndání nohy vyoral první jarní brázdu.
Velké plus bylo, že mě bolel akorát zadek (klasika) ale žádné svaly. Ani druhý den.
Konečný výsledek výletu je na fotkách níže.
 

 

Světová akce na Katlově

Kaprování

V sobotu 30.05.2015 vyvrcholila na Katlově (nově ne rybník, ale jezero) akce World Carp Classics Junior, neboli Mistrovství světa 2015 juniorů v kaprařině. Harmonogram akce. V sobotu jsme se šli projít a podívat se na závodníky. Pro nás "místní" to byla prostě neuvěřitelná věc. Začalo to tím, že si známý rybář Jakub Vágner pronajal rybník Katlov, no dobře jezero, ale pro mě pořád rybník. Musím si někde sehnat definici, čím se to liší. No a pak tato akce.

pondělí 1. června 2015

Letecký den s HeRou (Omega Pelikán)

Konečně to vyšlo a ve čtvrtek jsem se stavil u kamaráda kulaka. Má to tam krásný, ale nechápu kde na to bere čas. No ale já si přijel zalétat.

Příprava

Sedli jsme si pod pergolu, dali jsme si dobrou kávičku a začali s přípravou. HeRu totiž čekal první let s novým modelem. Jedná o Omegu od Pelikána. Větší sestřičku Alfu znám, má ji Lukáš. Přišlo mi to jako zmenšená Alfa. Takže po zkušenostech s ní, jsme potlačili výškovku. Potom jsme na vysílačce (Taranis plus) nastavili dvojité výchylky - 100 a 40%. Všechno už měl nainstalováno - kromě baterky. Ohledně jejího umístění jsme volali ještě jednomu od "nás", ale ten bohužel nebyl na příjmu. Nakonec ji necpal někam, kam se vešla a těžiště bylo v pohodě.

Jdeme na to

Mezitím se mi dobíjela moje kamerka a tak jsem ji přidělal zespodu na suchý zip. Vyrazili jsme na letovou plochu. Málem mě bolely nohy, než jsme se dostali přes všechny jeho pozemky na místo. Na cílové (přistávací a vzletové) ploše rostla asi půlmetrová tráva. Super podmínky. Obával jsem se pouze dvou věcí:
  • plot nalevo a vepředu
  • (hodně) vysoké stromy
  • fotbalové hřiště
Jak se ukázalo, tak druhé položky jsem se obával oprávněně.

Můj let

Jsme na místě a HeRa prohlásil, že dá cígo na uklidnění a že první mám letět já. Ok. Letadlo připravený, kamera namontovaná, tak ji pouštím. Kontrola směru větru a start. Kousek nad zemí dostává kopanec z boku, ale stíhám vyrovnat a stoupám. Sakra, pořád to padá na stranu. Trim nadoraz, musím to seřídit. Mám minimálně dvě možnosti:
  1. Hardwarově - posunout tyčku.
  2. Softwarově - použít subtrimy
Vybral jsem si možnost číslo jedna a doma to hned udělám. No ale teď jsem ještě ve vzduchu a snažím se vystoupat a něco natočit. Něco se snad povedlo, tak se ptám jestli už nechce jít létat. Odpověď zní ano a tak jdu na přistání. Zase nalítávám velkým obloukem, nevím proč to pořád dělám. Letím kolem těch vysokých stromů. Když začnou větve zakrývat letadlo, tak začínám tušit, že to není v pořádku. Místo do trávy přistávám do horních pater stromu. Při mé šikovnosti se letadlo propletlo skrz všechny větve a spadlo až na zem. Rána do stromu ani na zem to nebyla, tak jsem měl strach akorát o kameru. Tedy o to, že jestliže spadla, tak jsem měl strach abych ji našel. Letadlo bylo v pohodě, ale bez kamery. Ta naštěstí ležela asi 20 cm od něj.Našel ji HeRa, ale to je vědět na nesestříhaném videu.

Let HeRy

Dostávám důvěru abych Omegu hodil. Říkám, že ji budu házet pomalu vodorovně, tak aby se na to připravil. HeRa dělá motorovou zkoušku. Taky mi to ale mohl, divočák jeden, říct. Měl jsem co dělat ji udržet. Tak tři, dva, jedna, start. Omega, ač potlačená, jde pěkně nahoru. HeRa trimuje a Omega poslušně létá. Pěkně s ní poletuje a po chvíli v pohodě přistává. Chci si to s ní tak zkusit a povolení dostávám.

Můj let s Omegou

Už jsem Omegu viděl létat na srazu a tak vím, že umí být pěkně divoká. Ještě, že jsme tam dali ty 40% výchylky. Úplně to stačí a je to dost pohyblivé. Jediné co se mi nelíbilo, bylo to, že se sklopka občas nechtěla na první pokus roztočit. Přišlo mi, že se zasekává o kabinu. Jinak se mi letový projev líbil moc. Po přistání jsem zjistil, že jí vyjíždějí křídla jako Alfě.

Závěr

Pěkný elektrovětroň o rozpětí 1200. Alfa má 1500. U Omegy mi přijde, že má pevnější spojku křídla. U Alfy když trochu blbnu, fakt trochu, tak si Alfa chce zatleskat křídlama o sebe jako holub. Takže díky za půjčení a těším se na další lety.

Gyro poprvé v akci

Tak nastal ten správný okamžik. Lukáš už měl gyro nějakou dobu namontované a už ho i zkoušel za letu. Letadlo se ale nechovalo tak jak mělo. Při zapnutí gyra padalo na stranu. Ještěže se dá gyro vypínat a zapínat pomocí vysílačky. Na důvod tohoto chování přišel a následně odstranil. Gyro bylo potřeba zkalibrovat. To trvalo jenom chvíli. Vzali jsem letadla a vyrazili na místo o kterém jsem dlouho přemýšlel, ale ještě jsem tam nedošel. Teď na to konečně došlo. Vzali jsme si ještě křesílka a vyrazili. Na místě jsme zjistili, že docela slušně fouká, ale to bylo vlastně dobře. Na zkoušku gyra se to vyloženě hodilo. No mě moc ne, protože na deltě (Swift) gyro nemám. Oproti Rookie mám ale výhodu v přebytku výkonu.
Usadil jsem se do křesla a čekal na start. Lukáš šel kousek do pole, dal plyn, hodil letadlo a to uletělo pár metrů a zase přistálo. Druhý pokus dopadl stejně. Díky vysokému porostu přistával Rookie jako peří. Asi díky nervozitě (nedivím se) dával málo plynu a hlavně to neházel silně, takže letadlo nedostalo pořádný počáteční impulz.
Na třetí pokus se otočil proti větru ale i cestě. No prostě na třetí pokus se Rookie vznesl do oblak. Já jsem šel do vzduchu taky. Před tím jsem měl za sebou taky úpravu. Po výměně serva mi delta padala pořád na stranu. Trim jsem měl už nadoraz a tak jsem posunul táhlo. Jasně mohl jsem to řešit subtrimem, ale prostě se mi nechtělo.
Po startu se delta vzepjala jako divoký kůň a já musel hodně potlačit, abych se výkrutem nedostal zas na zem. Povedlo se mi to ukočírovat a trimem srovnat. Nenosilo to a tak jsem si vždycky vystoupal na hranici viditelnosti a plachtil. Zajímá mě, jak vysoko lítám. Asi tam fakt někdy naložím mobil.
Lukáš zahlásil, že bude zapínat gyro. Tak jsem řekl ať počká, že si dám letadlo tak, abych ho mohl sledovat. Hlásil jsem připravenost jako divák a Lukáš to zapnul. Rookie nikam nepadal a letěl rovně. Já jsem tady změnu nepozoroval, ale Lukáš říkal, že to funguje dobře. Letadlo moc nereagovalo na nárazový vítr a nemusel tolik hrabat do řízení. No prostě úspěch. Já měl radost i za něj, protože stejné gyro vlastním, akorát leží zatím  v šuplíku. Přistání proběhlo v pořádku a tak jsem mohl jít dolů i já.
Na přistání jsem šel proti větru a protože se slušně rozfoukalo a opravdu to nenosilo, tak jsem přistával jako vrtulník. Přistál jsem taky v prohodě a protože Lukáš měl jenom jednu baterku, tak jsem do vzduchu už nešel. Má tedy dvě, ale na dvojčlánek to dneska prostě nebylo.
Po návratu na nás čekaly brambory na šlehačce, ale to je už jiná pohádka...