Noční jízda

Noc

Inspirováno skutečnou událostí.

Byla polovina května. Dny se prodlužují a teplota pozvolna stoupá. Díky tomu se dá v noci sedět venku a dá se hlavně posedět i do pozdějších nočních hodin. Měsíc byl v úplňku a tak i když bylo již po desáté hodině večerní, bylo na cestu vidět krásně.

Angličtina - jak jsem byl nezdravě kreativní

Týden uplynul jako voda a tak jsem tady zas. Dnes jsem měl další lekci z anglické jazyka. Nejdříve jsme psali ten test, jak jsem psal minule. Jak to dopadne, tak to se dozvím příště, ale mám z toho dobrý pocit. Ještě důležitější je to, aby tento pocit měla i učitelka. Tedy doufám, že nemá dobrý pocit z toho, když dá někomu špatnou známku a že jí spíš uspokojuje to, když může dávat dobré známky. Pak by jí tedy těšilo to, že umí učit. Což naše pančelka umí.

Pardubický geocaching

Jeden příspěvek z archívu.
V sobotu jsem se dostal do Pardubic a tak jsem si řekl, že to využiju k lovu kešek. Doma jsem si stihl udělat malou přípravu. Vybral jsem si pár kešek, které jsem chtěl ulovit. Vybral jsem si ty, co byly nejblíže lokalitě, kde jsem měl parkovat. Našel jsem si kešky tradiční, aby byl lov co nejjednodušší.
Jak je již jasné, na místo jsem jel autem. Trasa mi byla jasná a tak jsem ani navigaci nezapínal. Akorát jsem tedy nepředpokládal, že se nějak "zakecám" a pojedu tzv. na "autopilota". No, podrobností netřeba. Prostě jsme do cíle dorazili včas. Na čas ta trať byla stejná, akorát vzdálenost byla jiná a něco nám chybělo, ale snad jsme prošli.

Angličtina, aneb jak jsem opět exceloval

Tak jsem se osmělil a sebral odvahu a začal opět navštěvovat kurzy angličtiny. Postupem času začínám nabývat dojmu, že to nebyla odvaha, ale nebetyčná drzost.
Moje výkony jsou totiž úžasné. Paní učitelce i některým kolegům rozumím, takže zas tak ztracený případ nejsem. Rád je poslouchám, nerad odpovídám.
Dneska jsme mimo jiné rozebírali jeden článek. Věnovali jsme se domácím pracím. Říkali jsme co rádi děláme, co děláme neradi, co nesnášíme a co nám nevadí.

Elektrokolo - první jízda

Letošní první výjezd

Když si po sobě čtu ten název, tak to ve mně evokuje Kapitán Amerika - první Avenger. Tím ale veškerá podobnost končí.
Ještě jsem se letos nebyl projet na kole. Nejblíž jsem k tomu měl v sobotu, ale lenost je mocná čarodějka a já mám výjimečnou schopnost. Tu bych nazval - bohatá fantazie - není problém najít důvod, proč se ta projížďka zrovna dneska nehodí:

Geocaching - jedna kulatá

Očekávaná návštěva vyústila v neočekávanou procházku.
V neděli se u nás slavilo a tak švagr dostal dobrý nápad.
"Co kdyby jsme se šli projít a trochu se rozhýbat a nějak smysluplně spálit ty dorty a chlebíčky."
Tak jsem řekl: "Jo." A šli jsme. Tuhle odpověď jsme měl jenom já a tak jsme šli jenom ve dvojici. Nejdříve jsem s sebou chtěl vzít na procházku i dceřinného psa. To je jak popis firmy. Aby bylo jasno. Je to pes dcery. Jelikož jsme chtěli vyrazit jenom dva muži, tak by prý nebylo vhodné brát si s sebou psa. Někdo by mohl zapochybovat o naší orientaci. Nevím co tím děvčata myslela. GPSku jsme měli u sebe. Jenom pro úplnost, ten pes je Jorkšírský teriér.

Tak jsem se byl po pár letech podívat na fotbal

Po delší době jsem se dostal na Moravu a tak jsem se rozhodl si to užít. Toto je popis dalšího kulturního zážitku. O tom jak jsem si pěkně zalétal jsem již psal. Tentokrát jsem se rozhodl, že navštívím fotbalový zápas. Byl to zápas IV. třídy skupiny A mezi mužstvy FK Pustiměř B a TJ Sokol Račice. Za Račice hraje bratr, tak jsem se jel na něj podívat.

Bohužel okolnosti tomu chtěli, že jsem přijel až na polovinu druhého poločasu. Cestou mě ještě zdrželi aktivní silničáři, kteří na tom krátkém úseku opravovali dva úseky. Semafory byly nekonečné.

Dejte si pozor na to co si přejete, může se Vám to splnit

Nedávno jsem si uvědomil, že je to pravda a člověk by si na to měl opravdu dát pozor. Všiml jsem si toho při sledování pořadu "Tvoja tvár znie povedome". Ano sleduji i takovýto duh zábavy, ale o tom možní jindy.
Takže tam si na konci vždy soutěžící losují koho budou představovat příště. No a jeden si přál, aby měl písničku, která bude mít málo textu. Tak si vylosoval Sandokana. Tam toho textu bylo opravdu méně než v jeho předchozí volbě. Tou byla zpěvačka Nena a písnička Devadesát devět balónků. Německy to nenapíšu. Můžete ji znát třeba od skupiny Tři sestry.

Ztráta paměti - příběh Erika

Erik se probouzí v nemocnici. Z posledních sedmi dnů svého života si vůbec na nic nevzpomíná. Až příchod nečekané návštěvy způsobí, že se mu z paměti vynoří první mlhavá vzpomínka. Od tohoto okamžiku se Erikovi postupně začínají vybavovat jednotlivé události…

Úterý (-7 dní)

Přišel jsem ze školy, batoh letěl do rohu pokoje. Venku bylo hezky a tak jsem zalovil ve skříni, vyndal věci na kolo a vyrazil ven. Nádherně jsem si protáhnul tělo a provětral hlavu. Usnul jsem jak špalek.

Jiný pohled na svět

Možná Vás to taky někdy napadlo, nebo se Vám to taky stává. Bydlím v hezkém městě, ale příliš si to jako obyvatel asi neuvědomuji. Chodím a koukám na zem, nebo maximálně dopředu, ale moc se nerozhlížím. Někdy ale mám takovou náladu, nebo dostanu takový nápad a přepnu své vidění. Ani nevím jak jinak to popsat. Prostě se snažím koukat jako bych byl turista.
Já aspoň koukám a vnímám jinak. Víc si prohlížím budovy a sleduji zajímavosti města.
Úvodní fotka je z Brna, kde jsem se byl projít o víkendu. Ne tedy, že bych tam šel až od nás. Normálně jsem tam dojel autem a tam se chvíli procházel.