Štítky

Běhání (62) Život (58) RC létání (22) PC hry (17) Povídka (14) Geocaching (11) Humor (9) Kultura (7) 312 GTCup (5) Kolo (5) Úvaha (5) Endomondo (3) DCS (1) Deskové hry (1) Elite dangerous (1) Film (1) RC loď (1)

Úprava názvu

Myslím si, že změna názvu z "pravidelný občasník" na "občasný pravidelník" bude sedět více.

pondělí 9. května 2016

Tak jsem se byl po pár letech podívat na fotbal

Po delší době jsem se dostal na Moravu a tak jsem se rozhodl si to užít. Toto je popis dalšího kulturního zážitku. O tom jak jsem si pěkně zalétal jsem již psal. Tentokrát jsem se rozhodl, že navštívím fotbalový zápas. Byl to zápas IV. třídy skupiny A mezi mužstvy FK Pustiměř B a TJ Sokol Račice. Za Račice hraje bratr, tak jsem se jel na něj podívat.

Bohužel okolnosti tomu chtěli, že jsem přijel až na polovinu druhého poločasu. Cestou mě ještě zdrželi aktivní silničáři, kteří na tom krátkém úseku opravovali dva úseky. Semafory byly nekonečné.

Přijel jsem na hřiště a připravil si foťák. Vyhledal jsem důležitou osobu, sledoval zápas a občas fotil. Jak jsem psal, nebyl jsem bohužel na zápase od začátku. Po nějaké době jsem to přehodnotil a říkal jsem si, že tam nejsem od začátku ne bohužel, ale bohudík . Nevím jestli se takto hraje většinou, ale tohle, to bylo tedy něco. Na trávníku několikrát leželi hráči, ale ne jako to vidím v televizi. Tam občas padají jenom proto, protože zacítí závan vzduchu od právě probíhajícího soupeře. Potom se svalí na zem jak po zásahu od odstřelovače a sledují, jestli je rozhodčí sleduje a úpěnlivým pohledem ho prosí, aby toho "surovce" ztrestal. Ten se ovšem provinil pouze tím, že běžel rychleji než on. Jeho druhou chybou bylo to, že běžel moc blízko.

No takže tady to bylo jinak. Vypadalo to jak když společně s hráči, pobíhá po hrací ploše i děda Komárek a kosí přítomné hráče kosou. Taky jsem se rozhlížel po okolí, jestli na nějakém stromě nesedí Rozum z pohádky Nesmrtelná teta. Protože jsem nemohl přijít na to, proč hráči na hřišti přicházeli chvilkově a střídavě o rozum. No, nenašel jsem ho. Asi "nejlepší" akce byla, když se hráčovi Pustiměře podařilo vyhodit soupeře ze hřiště tím, že do něj vrazil. On ale při opouštění hřiště narazil do lavičky a pěkně se potloukl. Docela by mě zajímalo jak dopadl. Vypadalo to aspoň na otřes mozku.

Měl jsem strach o zdraví jednoho obránce a pak ještě o brankáře. Oba občas tak hulákali a rozčilovali se, že jsem měl obavy, aby jim nepraskla žilka v té jejich makovičce. No, co si budeme povídat. Oni i fanoušci, obou týmů, zdatně sekundovali v rozčilování. Ženy, jako fanoušci (fanynky), jsou - jak to říct - jo už vím. Jsou emotivnější. To je to korektní slovo. Já tedy musím upřesnit. Na fotbal nekoukám ani v televizi, ale základy znám. Podobně to mám třeba s hrou šachy. Tam taky vím jak se táhne figurkami, ale hrát to neumím. Takže takový "odborník" hodnotí tu část zápasu co viděl.

Rozhodčí - taky kapitola. Hlavní rozhodčí mi připomínal ty tři známé opičky. Občas neviděl zákrok, nebo neslyšel nadávky a také měl zavřenou pusu a nemohl pískat fauly. Před tímto zápasem jsem žil v bludu a to v tom, že hlavní rozhodčí tvoří spolu s pomezními jeden tým, jeden celek. Že si pomáhají navzájem. Aspoň tady to tak nefungovalo. Pomezní rozhodčí se hádal s hlavním a nadával mu. Zajímavé.

No, a co jsem viděl ještě? Viděl jsem na obou stranách i docela pěkné akce. Oběma týmům se podařilo nastřelit břevno. Ani jeden brankář neměl šanci s tím něco udělat a jenom koukali jak to dopadne. Bratrovi se málem podařilo skórovat. Po jeho krásném obranném zákroku se mu podařilo orazítkovat jedno z výše zmíněných břeven? Je takové slovo vůbec? Malinký problém mohl nastat, kdyby se mu podařilo umístit míč o něco níže. To břevno totiž ohraničovalo vršek brány jeho týmu. Stane se. Bránit se musí.
Třeba se zase za pár let podívám. Nesmím ale otálet, protože aktivní asi nebude pořád. Abych nezapomněl. Zápas skončil remízou a to 1:1.
Fotografie ze zápasu.