První

Ráno

Byl předposlední únorový den. Louis McDonald si myslel, že to bude den jako každý jiný. I když - pondělí nebývá zrovna den jako každý jiný.
Vstal, šel do koupelny a ranní sprchování mu překazil ten fakt, že tekla pouze studená voda. Opět. "Zítra se fakt už začnu otužovat." mumlal si polohlasem, když ze sebe stíral zbytky mýdla. Nedokázal se v té studené vodě dokonale opláchnout.

Mimozemšťani zase řádili

Dnes ráno jsem byl oloupen. Jinak si to nedovedu vysvětlit. Když budete chtít, tak mi můžete pomoc.

Jak to probíhalo

Ráno jsem se probudil (naštěstí). Potom jsem, dle jednoho návodu, provedl ranní cvičení. Asi znáte, ale v krátkosti popíši. Ležíte na zádech a máte zavřené oči. Protahujete střídavě levou a pravou nohu i ruku. Jako kdyby Vás natahovali na skřipec. Rozdíl poznáte podle toho, že tohle je příjemné. Potom se pokrčí nohy na hrudník. Nohy se pokládají vlevo a vpravo vedle těla a hlava se současně otáčí na opačnou stranu. Pak se překulíte na břicho a zvednete se na rukou. Tělo necháte ležet, takže se krásně protáhnete. Hlavu zakloníte a "koukáte" na strop. A až teď otevíráte oči. Celou dobu se usmíváte a tak vstáváte s dobrou náladou do nového krásného dne. Konec cvičení.

Anděl páně 2

Tak jsem se na tento film (pohádku) konečně došel podívat. V sobotu nastal ten čas a vyrazili jsme ve čtyři hodiny odpoledne na promítání.
Tomu taky předcházela zajímavá shoda náhod. I tak by se to dalo nazvat. Co tím myslím?
Konečně jsme se rozhoupali a dohodli se, že vyrazíme v sobotu navštívit kino. V týdnu jsem došel o polední pauze koupit lístky. V rezervační systému kina jsem viděl, že mají místa v mojí oblíbené páté řadě. V této řadě jsou totiž dvojsedačky. Něco jako takový gauč doma. Prostě tam chybí područka uprostřed. Koupil jsem sedadla 7 a 8.