5 km s Edou na pohodu - den dvacátý pátý

První čtyři kilometry. Domluvil jsem se s bratrem, který dnes přijel a zaběhli jsme si ji spolu. On tedy musel běžet pomaleji než je zvyklý, ale já jsem si to docela užil. Nohy mi tedy postupně těžkly, ale to bylo asi z toho, že jsme se spolu bavili. Já jsem tedy mohl mluvit v přestávkách po padnutí dechu. Myslím si, že to mluvení mi způsobilo tyto potíže.
Hodinky jsem využil trochu jinak. Ony normálně neumí navigovat po trati, ale díky programu, který jsem si do nich nahrál, to zvládnou. Je to taková nouzová funkce, ale při běhu neznámým terénem to použitelné je.
Rozdíl mezi jedním a třemi kilometry pro mně byl takový, že tři kilometry mě bavily víc. Rozdíl mezi třemi a čtyřmi kilometry je ten, že mě 3 km baví pořád víc. Uvidím jak dopadne pětka.