Štítky

Běhání (64) Život (60) Povídka (22) RC létání (22) Korsika (18) PC hry (17) Geocaching (11) Humor (9) Kultura (7) 312 GTCup (5) Kolo (5) Úvaha (5) Endomondo (3) DCS (1) Deskové hry (1) Elite dangerous (1) Film (1) RC loď (1)

Úprava názvu

Myslím si, že změna názvu z "pravidelný občasník" na "občasný pravidelník" bude sedět více.

neděle 29. října 2017

5 km s Edou na pohodu - den dvacátý

Cvičení. Stále stejné celý týden. Jenom opakuji. 20 dřepů, 15 výponů na špičky to třikrát.
Druhý den srazu. Ofce (to je samozřejmě přezdívka) splnil to co slíbil a přivezl poslední typ brýlí na virtuální realitu. Jedná se o Oculus rift. Nainstalovali jsme to na pár počítačů a zkoušeli různé hry. Jak jsem už několikrát říkal, je to podle mě nepřenosná zkušenost, ale zkusím to popsat. Oproti první verzi je tohle naprostá paráda už si to dokážu představit mít doma a používat to. Je tedy pořád prostor na zlepšování, ale je to už použitelné. Cena spadla na necelých patnáct tisíc a to někdo dá i za grafickou kartu. Zkoušel jsem třeba pilotovat vrtulník. Otevřel jsem si dveře a krásně viděl jak jsem vysoko jako ve skutečném vrtulníku. Byl jsem na vojně u letectva, tak můžu porovnat. Samozřejmě jsem žádný vrtulník neřídil, ale seděl jsem v něm. Když jsem se teď v tom virtuálním vrtulníku otočil za sebe, nebo jsem se podíval na přístroje bylo to jako ve skutečnosti. Ten pocit prostoru tam prostě je. Brýle reagují jak mají. Když otočím hlavou, tak vidím to, co hlava očekává, že bych vidět měl.
Potom jsem zkoušel ještě letadlo a tam šla zapnout i postava pilota. To bylo také zvláštní, protože jeho ruce a nohy se hýbaly podle toho co jsem dělal. Takže při pohledu na ruce a nohy jsem měl pocit, že ty virtuální končetiny jsou moje. Nevím jaký by to byl pocit, kdyby se v tom okamžiku někdo dotknul mé skutečné ruky. Naštěstí to nikoho nenapadlo.

Žádné komentáře:

Okomentovat