Světla v kajutě se rozblikala přesně ve stanovenou dobu. V ten čas, který jsem si nastavil včera večer. Mám rád když věci fungují jak mají. Protáhnul jsem se a spustil nohy z postele. Ještě než vyrazím na snídani, tak se podívám co je nového. Dělám to tak každé ráno, na každé stanici. Prostě je to zvyk a ty se mají dodržovat. Mám rád rituály. Život pilota samotáře má svá pozitiva i negativa, jako asi vše v tomto známém vesmíru a možná i v těch neznámých.
Ani nevím, v jaké stanici se teď nacházím. Mám dojem, že Floyd Station, ale to je vlastně jedno. Dneska mám v plánu poptat se po práci, která by mě přiblížila k získání propustky do systému Sol. Je to můj sen. Podívat se k pramáti všeho lidstva. K Zemi. Odtamtud všichni pocházíme, to je naše pravlast. Ať se to někomu líbí, nebo ne, je to tak. Jasně, kolují zvěsti, že je to vše pouhý výmysl, který se má snažit o sjednocení lidstva, ale já tomu věřím. Ovšem nevěřím tomu, že by to lidstvo nějak sjednotilo. Když lidé žili pouze na Zemi, v systému Sol (po staru se tomu říkalo Sluneční soustava), tak se prý taky mlátili mezi sebou. Jednou o zdroje, podruhé o životní prostor atd. Prostě jako teď. Akorát, že nyní máme na "hraní" celý vesmír. Asi je to naše "přirozenost".
Je načase. Jdu se podívat, co je nového. Zapínám Galnet - dalo by se říct, že je to nástupce pozemského internetu. Nejdřív se podívám, jak probíhá mocenský boj. Otevírám mapu galaxie a sleduji Bublinu. Tak se říká hustěji osídlené oblasti, ve které se o vliv přetahuje pár rodů a jejich příslušníků.
Všiml jsem si, že tam jsou nějaké nové znaky na rozlišení obsahu. Jedna s mínusem a druhá s vykřičníkem. Ani podle barvy to nevypadá pozitivně. Moje obavy se potvrdily. Znamená to, že ty stanice jsou poškozené. Podle zpráv v Galnetu byly stanice napadeny Thargoldy. To je mimozemská rasa, která se nedávno vyloupla z prostoru a začíná vystrkovat růžky. První kontakty byly asi výzvědné. Pak začaly malé šarvátky. Asi zjišťovali, jak na tom jsme. Jak vyspělou techniku máme. No a podle posledních zpráv na nás začínají útočit. Napadají okrajové systémy. Budeme se muset jako lidstvo spojit, jinak asi končíme.
Tyto napadené stanice jsou od Bubliny kousek. I pro moji loď to znamená pouhých devět skoků. To je na chvilku. Napadené stanice žádají o dva druhy pomoci. Jedny potřebují materiál na opravu a ty druhé žádají o záchranu lidí. Vybral jsem si tu druhou variantu. Lidé jsou důležitější.
Vyrazil jsem z kajuty do hangáru a potom do přilehlého skladu. Málem jsem se srazil s pilotem, který běžel stejným směrem. Vyměnili jsme si chápavé pohledy a běželi dál. Budu muset přestavět loď tak, aby byla efektivnější pro akci na kterou se chystám.
Pokračování zítra...
Takové tlachání o mě a pro mě. Budu psát o RC létání, Geocachingu, běhání, jízdě na kole, hraní na PC a možná ještě o něčem.
Úprava názvu
Myslím si, že změna názvu z "pravidelný občasník" na "občasný pravidelník" bude sedět více.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat