Babička

Je krásný letní podvečer. Těšil jsem se na to už od rána. Těšil jsem se a konečně jsem se i dočkal. Moje hodina přišla.
Slunce se už blížilo k horizontu, ale času do jeho západu bylo dost. Dal jsem si lehký strečink, protáhnul si tělo a šel se oblíkat. Venku je krásně, tak se obléknu na lehko. Dneska si vezmu jenom tričko, šortky, ponožky a boty. Jo a ještě sluneční brýle. Málem jsem je nechal doma.
Hodinky na ruku, pásek na hrudník a už můžu asi vyrazit. Ještě lahvičku s vodou na opasek vlastně.

Žijeme v bezovém období?

Honila mě mlsná, jak se tak hezky říká, a mě se nepodařilo utéct. Dohonila mě zrovna u ledničky. Když jsem se ní koukal, tak zaútočila. Měla to snadné, protože výběr, s čím na mě zaútočí, měla veliký. Rukou jsem šmátral vevnitř a nemohl jsi si vybrat.A pak najednou koukám, že už jsem si něco vybral. Asi taky znáte ten pocit. Něco děláte a blik, něco se stane a ani nevíte jak. Já jsem najedou koukal, že v ruce držím Lipánek. "No super." řekl jsem si, "ten jsem neměl ani nepamatuji."
Pohodlně jsem se usadil, otevřel ho a připravil lžičku. První pohled byl zklamáním. Pod víčky byly ještě dobré dva centimetry místa. To asi v zájmu udržení ne zrovna nízké ceny.
Vzal jsem lžičku, nabral a ochutnal. Kdyby se na mě někdo podíval, tak by viděl jak se mi tvář roztáhla do blaženého úsměvu.Vrátil jsem se do dětství. Tohle sice mělo kakaovo-

Návod: DIY - osobní bludný kruh, snadno a rychle

Takový malý návod, nebo úvaha.
Někdy na změny počasí moje tělo reaguje, tak jak nechci. Nebo spíš byl asi radši, kdyby nereagovalo nijak. Tentokrát se zase rozhodlo reagovat a mě, majitele, se opět na nic neptat.
Letošní léto je nějaké divné, ale to mi možná přijde každý rok. Srpen a člověk uvažuje o tom, že začne topit. No v paneláku o tom uvažovat můžu, ale topit kdy chci to nemůžu. Tedy mimo topnou sezónu. V ní si to topení vypnout můžu, ale proč bych to dělal. Nevím.
To mi připomíná jistou analogii s tím co jsem musel párkrát prožít. Je to už pá let co jsem musel absolvovat základní vojenskou službu. Jediné plus jsme mohli vidět tak akorát v tom, že jsme byli první banda puberťáků,

Natruc 2016

Rok utekl jako voda a festival Natruc byl opět zde. Letos se konal v sobotu 06.08.2016 opět na kolínském ostrově. Vše se odehrávalo na třech pódiích. Opět jako loni jsme si každý něco vybrali, ale letos jsme měli více společných kapel.
Já jsem se od loňska těšil na Fast Food Orchestra a musím říct, že mě opět nezklamali. Opět jsem se skvěle pobavil. Dále jsem se byl podíval na Vladimíra Mišíka & Etc.Chytil jsem jenom dvě písničky, ale i ty mě potěšily, hlavně ta instrumentální. Ta jim šla pěkně od ruky.
Ještě pře Fast Food Orchestra hrála kapela Pipes and Pints. Jak jsem se díky oficiální aplikaci dozvěděl, tak je to pražská skupina s americkým zpěvákem. Je to punková kapela a hrají i na dudy. Zvláštní a pěkná kombinace.

Žijeme v Matrixu?

Někdy totiž mám takový neodbytný pocit, že tomu tak je. Co mě to teď naposledy připomnělo? Jízda autem.
Jedu si takhle autem a vidím před sebou auto. To se stává, že když jedete po silnici, že? Takže nic zvláštního až do té doby než jsem ho dojel. Teď se možná budou chvílemi ztrácet ti, co jim počítače nic moc neříkají. Omlouvám se.
Takže jsem jel za ním a najednou mi přišlo, že jsem v počítačové hře. Nevypadalo to jako kdy to auto řídí špatný řidič, ale že tam sedí hráč, který má špatné internetové připojení. Prostě lagoval. Jel rychleji a pak zas zpomalil, ale tak zvláštním způsobem, že jsem to ještě neviděl. No a pak se mu za jednou vesnicí obnovilo spojení a jel už úplně normálně.