Pečeme grafickou kartu, zn. snadno a rychle - díl druhý

V lednu tohoto rohu se moje grafická karta rozhodla, že se mnou končí. Křemíkový smrťák ji povolal do křemíkového nebe. Nejdřív jsem ji chtěl vyhodit, ale dostal jsem radu a po pročtení několika diskusních fór, jsem se rozhodl pro její resuscitaci. Ta proběhla 22.01.2016. V tento den se mi ji podařilo vyrvat ze spár výše zmíněného pána, nebo paní. Názory se různí.
Na fotografii vlevo můžete vidět, jak ten obraz vypadal. Tady je první díl pečení karty. Jelikož se zde právě objevuje díl druhý, tak zvídavějším čtenářům je jasné, že převozník přes řeku Styx přišel znovu.

Kutnohorské menhiry - RC létání

Dneska se udělalo krásně a i mě to vytáhlo ven. Cestou domů z práce jsem dostal nápad - půjdu si zas zalétat. Jakmile jsem dorazil domů, tak jsem vyndal nabíječku a dal hned nabíjet baterky do letadla. Potom ještě mobil do zásuvky a do na další nabíječku jsem dal kameru. Jsem na té elektrice docela závislý jak tak koukám.
Po nabití příslušenství jsem sundal letadlo a začal vymýšlet, jak ho přidělat na batoh. Chtěl jsem si jít zalétat k menhirům. Není to úplně blízko bydliště, ale na jízdu autem to daleko není. Prostě jsem chtěl pohodlně nést letadlo.

Tak jsem tady

Minulost

Krátké shrnutí na úvod. Žil jsem si poklidně a o okolí jsem se moc nestaral. O lidi jsem měl zájem pouze když jsem dostal hlad. Tohle moje prokletí nebo dar mám už dlouhou dobu. V mém případě tím myslím pár staletí. Je to jako vše. Vždy je něco za něco. Občas se díky té dlouhověkosti začne člověk nudit. No člověk. Prostě já.
Jednou jsem provedl hloupost a ulovil jsem dceru místního vladaře. Což se mu nelíbilo. Jak jsem to ale asi měl vědět? No měl, ale moje nevšímavost, no přiznejme si to, i moje přezíravost, byla toho příčinou. Stalo se a on na mě uspořádal nevídaný hon. Na tom by nebylo nic, co jsem už nezažil. Výjimečné na tom bylo ale to, koho si na mě ještě ten zmetek pozval.

Plavání - zážitky

Chodím teď plavat a tak se aspoň trochu hýbu. Konečně. V Kolíně je teplejší voda než u nás a prostě se mi tam líbí. No a protože tam chodí samozřejmě lidé, tak se občas dostavují nějaké zajímavé zážitky. Alespoň tedy pro mě. Ty poslední souvisí většinou s udělanými (tlustými) lidmi. Děvčata totiž neříkají, že je někdo tlustý, ale že se spravil. Z logiky věci tedy vyplývá, že když se něco spravilo, muselo to před tím být rozbité. Takže je na tom vlastně lépe. Takže dnes to bude o spravených lidech.

Příhoda první.

Smolíkovi - divadelní představení

Tak jsem byl v pátek po delší době v divadle. O lístky byl velký zájem a tak jsme je měli zakoupené někdy od Vánoc. Jedná se o převedení kresleného seriálu na divadelní prkna. Asi každý z mojí generace předlohu tohoto představení zná. Za nás v televizi neběžely seriály jako Tom a Jerry a podobné. Toto byl seriál maďarský a byl můj oblíbený. Pokud si dobře pamatuji, tak byly dva seriály, dvě dějové linie. V jedné jezdila rodina Smolíkova po světě a snažila se najít Pištu Hufnágla. V té druhé lítal jejich syn Ládínek po různých zajímavých planetách. Létal ve své nafukovací raketě. Ta raketa se dala složit do pouzdra od houslí. V pouzdru od houslí byla proto, protože se na ně musel učit hrát.

Mezinárodní den žen

Rok utekl jak voda a je to tady zase. Ženy celého světa mohou slavit.
Historická vsuvka.
Hodně lidí si tento svátek asi spojí s komunistama a s tím jak to v naší republice slavili. Ale on je to, dalo se by se říct až paradoxně, svátek který vznikl u buržoustů. To jsou výrazy z mého dětství.
Ano, původ toho svátku je ve Spojených státech amerických. V roce 1908 tam vyšly na protestní průvod tisíce žen. Jednalo se o rovnoprávnost žen a mužů. O volební právo pro ženy, rovné pracovní příležitosti, prostě boj za ženská práva.
My starší si to pamatujeme hlavně jako svátek mužů. Ti to slavili za ženy. Komunisti to používali jako oslavu svého režimu. Nechci tady zajíždět do politiky, ale u toho tématu asi

Ohnivý kuře

Včera jsem v televizi shlédnul nový seriál televize Prima "Ohnivý kuře." Ten název mi tedy moc přes klávesnici nejde. Proč ohnivý sakra? Co je špatného na slovu ohnivé. Zdá se mi, že ta kultura nějak klesá, ale to by bylo asi na samostatný článek. Já tedy ale mám co křičet. Sám se s češtinou peru, ale vědomě ji neprzním. Prostě to nevidím. Ten kdo mě občas čte to už dávno poznal. Podle mě jsou mými největšími soupeři tito:

Restaurace

Byl to noční tvor známý z bájí a pověstí. Byl velmi starý a zkušený. Poslední dobou byl ale hlavně hladový. Vydržel dlouho bez potravy. Jeho jídelníček byl velmi specifický a zdrojů bylo málo, tak málo. Za ta léta se naučil žít z mála. Takováto hubená léta nezažíval stále. Ještě si dobře pamatuje na léta blahobytu a hojnosti. Je to tedy již nějakých třista až čtyřista let zpátky, ale na to se nezapomíná.
Žilo se mu tehdy tak krásně. Bylo to hezké až do jednoho dne.

Vzpomínky

Lidí, jeho hlavního zdroje, bylo tehdy dostatek. Většina byla v těch letech slabá a bezbranná. Ale co na tom