Prvního ročníku jsme se zúčastnili před dvěma lety a tak jsme se na druhý ročník těšili. Nastoupili jsem v jiném složení, protože tak to díky pracovní vytížení vyšlo. Letos jsem se zúčastnil s mojí nejdražší, která na první ročník nemohla a na tento ročník nemohla zase dcera s kterou jsem byl na ročníku prvním. Dále bylo již složení klasické. Bratr s rodinou a druhá dcera, letos již s manželem.Start byl večer, jak již název napovídá. Letos nám přálo počasí. Trochu se oteplilo, ale teplota byla stejně pouze lehce nad deset stupňů. Na rozdíl od prvního ročníku, ale nepršelo. Rozdíl byl i v pozici startu. Letos se startovalo od DDM Dominik, neboli na Žižkově.
Účastníci utvořili kruh a pořadatelé před jednotlivé dvojice položili mapu a otázky. Všichni měli zapnuté čelovky a někteří již klečeli a nedočkavě čekali na startovní výstřel. Ten se po chvíli ozval a tak se všichni sehnuli, sebrali mapu a začali plánovat kudy se poběží. To se mi na tomto běhu líbí, že si každý plánuje trasu individuálně.
My jsme si vybrali trasu asi jako většina a to se začátkem u chrámu Sv. Barbory. Což nebyla ode mě dobrá volba, vzhledem k průběhu běhu. Ale je to poučení pro příště. Jelikož se mi včera (čtvrtek) podařilo natáhnout sval na pravé noze, tak jsme moc nehnali, abych si to nezhoršil. V průběhu závodu jsem zkusil běžet méně křečovitě, přestal jsem se té noze tolik bránit, až se mi podařilo nohu rozhýbat. V podstatě jsem se vyléčil. To mohu říct i dnes kdy to píšu. To je po šesti dnech a stále je to dobré.
Pobíhali jsme po městě a sledovali čas a plnili úkoly. Potkávali jsme různé skupiny světlušek, některé i v protisměru, což ukazuje to co jsem říkal. Každý si mohl zvolit trasu jak chtěl. Dostali jsme se i do Dačického domu, kde jsme ještě nebyli. Je to tam moc pěkné, musíme si tam naplánovat návštěvu. Takto jsme to jenom proběhli. Nejlepší zážitek jsme měli u Vlašského dvora.
První byl u jednoho z úkolů. Tím úkolem bylo zjistit, kdy proběhla první tavba na ČKD. Tento datum je umístěn na kovové růžici. Když jsme k ní přibíhali, tak jsme viděli čtveřici mladíků, jak stojí okolo a zahřívají se nějakým nápojem, který měli v lahvi. Ta lahev stála na růžici. Když nás uviděli, tak volali: "Otázka č. 50, bylo to 16.4.1967." Číslo otázky a datum si bohužel nepamatuji, ale na dokreslení toho momentu to není tak důležité. Doběhli jsme až k růžici a začali zkoumat nápis. Jeden pomalu plačtivě poznamenal: "Vy nám nevěříte?" "Věřím, ale jak si to nepřečtu, tak si to nezapamatuju." řekl jsem jim. No, nevěřil jsem jim, ale křivdil jsem jim. Měli pravdu.
Druhý zásek byl ještě lepší. Závod běžel jeden co ho známe oba a s Radkou chvíli i pracoval. Když jsme vyběhli zpět před Vlašský dvůr, tak jsme ho potkali i se slečnou. Zeptal se nás: "Dobrý večer, nevíte kde je start závodu?" On je to takový vtipálek, ale i tak mě ta otázka zarazila. Ještě mi bylo divné, že nemá čelovku. Radku ale nerozhodil, protože mu odpověděla: "Vždyť jsi odtamtud před chvíli vybíhal ty blbe. Přece v Dominiku. Ahoj Martine." "Aaaaa, děkuji." Koukal divně a zmateně na nás i na svoji partnerku.
My jsme pokračovali dál, ale bylo znát, že to v nás hlodalo v obou. Po chvíli se mě Radka totiž zeptala: "Byl to vůbec Martin? Podobný mu byl, ale koukal nějak zmateně." Na to jsem odpověděl: "Taky o tom pořád přemýšlím a myslím si, že to nebyl on. Asi má taky o čem přemýšlet chlapec. Ještě, že jsi mu řekla jménem, protože je malá pravděpodobnost, že by se tak jmenoval."
Po doběhu do cíle jsme uviděli Martina jak sedí a pije čaj. Zeptal jsem se ho:
"Nemáš bráchu?"
"Mám."
"A není v Kutné Hoře?"
"Ne, ten je v jiném městě."
"Potkali jsme jednoho co ti byl podobný a dost jsme ho nejspíš zmátly."
"Počkej, tak já se ho zeptám. Hele, mám dva zmeškaný hovory. A od bráchy."
Dneska jsem se viděl s jeho matkou a ta mi potvrdila, že to byl jeho bratr a že jsme ho dost zmátli.
Skončili jsme na dvanáctém místě z dvaadvaceti. Špatně jsme odpověděli na čtyři otázky, takže nám strhli 4 body. Kdyby jsme měli všechno dobře, tak jsme mohli být o dvě místa lepší. Díky lepšímu času bychom je předstihli. Nevadí i tak to bylo dobré, ale ty chyby mě mrzí.
Výsledky jsou zde.
Žádné komentáře:
Okomentovat