První várka

Kontakt. Přistál jsem. Rychle do hangáru, tam to ještě trochu funguje. Hlášení o zvyšování teploty ustaly. Připojuji se na systém stanice a vybírám pasažéry. To je pěkně blbá práce a pocit. Ale když se soustředím jenom na čísla, tak je to v pohodě. Aspoň tohle vymysleli dobře. Nevím podle jakého klíče jsou rozdělení, ale nezajímá mě to. Možná to brali podle velikostí pasažérských kabin, ale fakt netuším. Já jsem opravdu rád, že vidím jenom čísla a nevidím konkrétní lidi.

Vůbec nevím jestli vybírám muže, ženy, děti, staré, mladé... A po několikáté říkám, je to dobře.
Takže mám místo pro 16 lidí. Našel jsem skupinku 12 lidí, paráda. Zbývají čtyři místa. Ale ať koukám, jak koukám čtyři nenacházím. Nejbližší počty jsou 5 nebo tři. Pět nepoberu a v druhém případě budu mít místo. Kombinuju různě počty, ale i když bych jich nebral 12, tak to z ostatních stejně lépe nenakombinuju. Budu mít prostě jedno místo volné. Už jsem s tím strávil zbytečně dlouhou dobu. Potvrzuji výběr a čekám na nalodění.
Mezitím jsem se přepnul do jiné sekce a nechal jsem si doplnit palivo a k tomu dokoupil opravárenský materiál. To se hodí ve vesmíru. Dají se s tím opravit pomalu všechny problémy. Jenom toho materiálu musíte mít dostatek. Pak jenom zadáte co se má opravit a je to.
Naloďování proběhlo docela rychle. Je to i logický. Taky bych neotálel. Takže loď plná, no dobře až na jedno místo, a letíme pryč.
"Tady CMDR Forrest. Loď připravena k odletu."
"Tady letová kontrola. Povolení k odletu uděleno."
"CMDR Forrest. Rozumí. Konec."
"Letová kontrola. Šťastný let a brzy se k nám vraťte. Konec."
Formality máme za sebou a už ať jsem pryč. Výtah mě odváží nahoru. Vrata se otevírají a zas vidím to peklo ve stanici. Všude poletují trosky. Manévrovací motory zvedají loď z přistávací plochy. Zatahuju podvozek. Tak už to klaplo a loď je připravená. Pomalu letím vpřed. Vyhýbám se troskám. Koutkem oka zachytím pohyb. Trhnu řízení na stranu a na poslední chvíli se vyhýbám další manévrující lodi. Panuje tady zmatek. Už abych byl pryč. Teplota lodi zase skokově narůstá. Vchod se blíží. Vypadá to, že na druhé straně nikdo není. Přidávám na nepředpisovou rychlost a už jsem venku.
Fuj. Povedlo se. No nevím jestli do toho půjdu ještě jednou. Dávám kurz k evakuační lodi. Není odtud daleko. Žhavím motory a skáču. Tak a jsem u evakuační lodi. Je to úzká a dlouhá loď. Žádám povolení k přistání a hned ho dostávám. Přistávám na povrchu a zajíždím do hangáru, kde ihned vykládám "náklad". Na nic nečekám a letím zpátky. Musím jim prostě pomoct. První várka je za mnou.