mě třeba mezi s sebou zaklínily, tak to bych měl problém. Velký problém. Loď by nedokázala odstranit narůstající teplotu a mohlo by to pak poškodit systémy lodi. No nebudu radši malovat Thargolda na zeď.
Přistál jsem. Připojil jsem se na síť stanice.
Od minule, což je chvilka, je stanice poškozená víc. Alespoň síť to schytala. Obraz se občas chvěje tak, že to nejde ani číst. Takže vyhledávám sekci pasažéři. Jak nám to teď připravili? Mrknu na to. Takže tady máme devět kousků. Ok. Co tam je dál. Tady jich je pět. Ještě zbývá šest míst. Tady jsou dva. A tady jsem přehlídnul čtyři. Paráda. Využiju kapacitu lodi naplno.
Zaškrtnul jsem vybrané "položky" a čekám na nalodění. A tak si přemýšlím. V první várce jsem odvezl 19 lidí. Teď mi nastupuje dalších dvacet. To máme za dva lety 39 lidí. Budu se muset podívat po větší lodi, abych byl užitečnější. Prachy na to mám a transportní lodě se asi díky Thargoldům budou hodit čím dál tím víc.
Docela by mě zajímalo, kolik je tady ještě lidí, co čeká na záchranu. V systému se ty počty neustále mění. Asi vím proč. Není to taky žádná velká věda. Ubývají díky tomu, že je odtud odvážíme a přibývají, protože se jim podaří dostat z odříznutých míst. Teď jich tam je kolem šedesáti. Což už je troška. Viděl jsem přilétat i větší lodě, než mám já, takže asi poletím pomoc jinam.
"Náklad na místě." Ozvalo se z reproduktoru.
Ohlásil jsem stanici potvrzení a mizím pryč. Sakra. Dvě trosky se srazily přímo přede mnou a málem jsem do toho napálil. Fuj, to bylo těsný. Teď se blížím k vratům a už tam čekají dvě lodě. Do prčic organizuje to tady někdo? Ty co jsou venku čekat můžou , my ne!!! Nám se tady trošku rozpadají lodě, víme?!
Jeden velkej dopravák konečně proplul vratama. Už se cpeme ven. Nejde to ale tak rychle, jak bych potřeboval.
"Teplota kritická. Je třeba ji snížit, nebo dojde k poškození systému." A vo co se asi snažím?!
"Teplota kritická. Snižte teplotu pláště!" Vždyť říkám, že se ... Já se tady málem uvařím. Já blbec, mě už se asi vaří mozek. Mačkám na panelu tlačítko.
"Chladič vyhozen, teplota snížena." Já na ně úplně zapomněl. Uf. Získal jsem trošičku času.
"CMDR Forreste, tady stanice 49. Byla vám udělena pokuta 300 kreditů, za znečišťování vnitřního prostoru stanice. Zaplatit můžete v celém systému. Příjemný let."
COŽE?!!! To si dělaj pr. To si DĚLÁTE prdeeeeel. Super. Chlazení jim nefunguje. Pomalu všechno hoří. Gravitace stanice narušená. Stanice se rozpadá, ale tahle BYROKRATICKÁ automatika prostě fungovat bude.
Loď přede mnou se zasekla ve vratech. Samozřejmě. Já si počkám. PROOOOČ NEEEE, ŽEEEE. Víte co? Já tady přece nechcípnu. Tady máte další třistovky.
"CMDR Forreste, tady stanice 49..." Vypnul jsem reproduktor. Nerad si ničím interiér lodě.
Jsem venku. Skáču k záchranné lodi. Přistání, vyložení "nákladu" (pasažérů) a odlet.
Právě teď letím pátou otočku. Lidí je tam už málo. Jsem zpět na záchranné lodi. Sedím a jdu s lodí do hangáru. Musím si trochu odpočinout. Než se natáhnu, tak se podívám na Galnet.
Koukám na mapu. Blízko odtud, je taky jedna stanice, která potřebuje pomoc. Stanice 69. Jdu se natáhnout a pak poletím tam. Budík si radši nenastavím. Jak říkám, jsem unavený a nerad rozbíjím věci. Tedy - svoje věci. Usínám a v hlavě mi plynou myšlenky.
"Na co ses to dal? Máš to zapotřebí? Jde ti o kejhák! Je to nebezpečný!"
"První misi jsem se bál. Pak už to bylo lepší. No - a teď - teď už je to rutina." Druhý hlas v mé hlavě nenašel odpověď a tak jsem mohl jít spát.
Žádné komentáře:
Okomentovat