Plážový volejbal
Byl jsem o víkendu na parádním srazu. Zabývali jsme se hlavně povídáním o čemkoli, jídlem a dobrým pitím. Aby jsme se trochu protáhli, tak byla vymyšlena akce - plážový volejbal. Vyrazilo nás pět. Šli jsme pěšky a za chvíli došli až na místo určení, do Ostravy. Hřiště jsme viděli za plaveckým bazénem. Vešli jsme dovnitř a začalo to. Přišli jsme si jako účastníci skryté kamery, nebo divadelní hry. 
"Dobrý den, chtěli bysme si zahrát volejbal."
"A máte to objednane?"
"Ne."
"Aha, ale to nejde. Hřiště se musi připravit. A to chvili trva."
"Jak dlouho asi. My si počkáme."
"Tak aspoň pul hodiny."
"To nevadí. My si chceme zahrát"
Dohady s paní chvíli pokračovaly a nakonec jsme si nechali zavolat pána, který se o kurt stará.
"Dobrý den."
"Dobry den."
"Chteli bysme si zahrát a tak by nás zajímalo, jak dlouho by trvalo upravit kurt."
"No aspoň pul hodiny, bo je to cele rozbite a neuvalcovane."
"Nám to zas tolik nevadí. Jestli to navadí Vám, tak nám taky ne. A síť si klidně napneme."
"Síť tam je."
"Aha. Takže nám už vlastně nic nebrání. Tak my bysme si šli zahrát."
Paní: "A míč máte?" To jsem se už musel otočit abych nevyprsknul smíchy. Takovou otázku jsem nečekal. Že by mohl být problém s tím, že to nemáme objednaný s tím jsem počítal, ale tohle, tohle tedy ne.
"Míč? Ne ten jsme si opravdu s sebou nevzali. Mohli byste nám nějaký půjčit?"
Do toho se vložil pán: "No jo. Nám ale shořál kompresor a ten je v opravě a novy nemame."
Paní: "Nějaké míče tu jsou, ale nevím který je na co." Že jsem už chvíli stál opodál a střídavě se dusil smíchy a udiveně valil oči asi psát nemusím.
Nejdřív vyndala míč na nohejbal a na druhý pokus vyndala perfektní míč na volejbal a byl i dobře nafouklý. Pán se mezitím někam ztratil. Řešili jsme to už nějakou dobu a mezitím dorazila nějaká dvoji. Muž a žena. Je to důležitá informace i když by mě to nenapadlo. Jo a jenom pro připomenutí, nás přišlo pět osob mužského pohlaví.
"Tak my si ho půjčíme."
"Ano. Takže Vás bude pět. Jenom muži?" Paní to myslela opravdu vážně. Chvíli jsme na sebe asi nevěřícně koukali.
"Ano jenom muži." Sranda pokračovala.
"Takže to bude 80,- Kč za kurt. Dále každý zaplatí 80,- Kč za bazén." Ceny nevím jestli mám přesně, ale to není důležitý.
"Za bazén?"
"Ano. Na hřiště se dostanete jedině přes bazen. Projdete přes šatny, tam si nechate věci a projdete ven."
Zaplaceno. Záloha na míč a čip do šatny taky. Zavírání skříněk na čip fungovalo jak chtělo. Prošli jsme okolo bazénu a došli ke hřišti. Nevím, hrál jsem plážový volejbal poprvé, ale hřiště mi přišlo upravené. Zahráli jsme si parádně a pak nás vyhnal déšť. Šli jsme dovnitř přes takový bazének, kde jsme ze sebe smyli písek a dno bazénku změnilo barvu z modré na pískovou. Lazy a Tygr prohlásili, že mají trenky jak plavky a když máme zaplacený dvě hodiny bazénu, tak by byla škoda toho nevyužít. Doopláchl jsem si záda od písku a usoudil, že mám vlastně taky plavky a chvíli jsme si zaplavali. V šatně jsme se usušili a vyrazili zpět na základnu.
Skvělý herní zážitek, který ale hravě předčil zážitek před hrou.
