Rozběhni se z chůze za 28 dní - den dvacátý pátý

Dnes sprinty. Už je tolik nemiluju. Jak se přidávají sekundy, tak zábavnosti ubývá. Dnešní den začal zajímavě.
Venku nefoukalo, bylo krásné bezvětří. Dlouho jsem nelétal s RC letadlem a tak jsem si řekl, že ten nádherný sváteční den pořádně využiji. Připravil jsem si věci na běhání a šel ven před dům pro nabíječku a baterky. Když jsem otevřel druhé dveře a dostal se před dům, tak jsem se chtěl podívat do schránky jestli něco nepřišlo. Koukám na klíče. Něco mi na nich přišlo divného a tak jsem se podíval znovu. Paráda. Mám tzv. odlehčené klíče a povedlo se mi vzít jiné. Takže jsem neměl klíče od domu, ani od bytu. Skvělé. Šel jsem tedy před dům a zmáčknul jsem několikrát zvonek, jestli se mi nepodaří vzbudit osazenstvo našeho bytu. Nepodařilo. Šípková Růženka se rušit nenechala.

Rozběhni se z chůze za 28 dní - den dvacátý čtvrtý

Dnes byla pouze svižná dvaceti minutová chůze, tudíž nic zajímavého. Proto napíšu o tom, co jsme dělali v pátek večer. Byly jsem na druhém obročníku Poznej noční Hory Kutny. Článek je zde.

Poznej noční Hory Kutny 2. ročník

Prvního ročníku jsme se zúčastnili před dvěma lety a tak jsme se na druhý ročník těšili. Nastoupili jsem v jiném složení, protože tak to díky pracovní vytížení vyšlo. Letos jsem se zúčastnil s mojí nejdražší, která na první ročník nemohla a na tento ročník nemohla zase dcera s kterou jsem byl na ročníku prvním. Dále bylo již složení klasické. Bratr s rodinou a druhá dcera, letos již s manželem.
Start byl večer, jak již název napovídá. Letos nám přálo počasí. Trochu se oteplilo, ale teplota byla stejně pouze lehce nad deset stupňů. Na rozdíl od prvního ročníku, ale nepršelo. Rozdíl byl i v pozici startu. Letos se startovalo od DDM Dominik, neboli na Žižkově.
Účastníci utvořili kruh a pořadatelé před jednotlivé dvojice položili mapu a otázky. Všichni měli zapnuté čelovky a někteří již klečeli a nedočkavě čekali na startovní výstřel. Ten se po chvíli ozval a tak se všichni sehnuli, sebrali mapu a začali plánovat kudy se poběží. To se mi na tomto běhu líbí, že si každý plánuje trasu individuálně.

Rozběhni se z chůze za 28 dní - den dvacátý třetí

Brzy ráno jsme vyrazili darovat krev. Od rána jsem z toho dnešního dne měl takový divný pocit. Dárců bylo nezvykle málo a tak jsem šel na řadu jako sedmý. Sestřička se vyke....la, si povídala s nějakou svojí kamarádkou. Napíchla mě tak, že to docela i bolelo. Asi to moc neteklo, protože se mě ptala, jestli mě to nebolí, nebrní atd. Tak jsem řekl, že to dneska docela bolí. Vzala jehlu, kterou jsem měl zapíchlou v ruce a párkát s ní pootočila a pak jí podložila. Už se jí to líbilo víc, protože šla dál. Můj pocit byl ale pořád stejný.
Po návratu domů následovala, pro mě už klasická, procedura a to spánek. Nějak mě to pár posledních let unavuje.
Dneska se mi nechtělo tak běhat, až se mi kroutily prsty na nohou. Prostě se mi vůbec nechtělo vyrazit ven. Venku i chvíli pršelo a tak jsem si říkal, že to možná odvolám. Vždyť jsem byl darovat krev a tak jsem oslaben. Výmluva to byla suprová a neotřesitelná. Nakonec jsem se po osmé hodině večerní přemluvil a vyrazil. Čekaly na mě tři minuty běhu, jedna minutachůze a to celé opakovat třikrát.
Vyšel jsem před dům a v hlavě jsem si opakoval: "Dneska pomalu. Dneska opravdu v klidu." Po prvním úseku jsem se cítil báječně. Podle toho co mi hlásilo Endomondo, to na mě nebyl zas tak pomalý běh. Uplynula minuta chůze a zase jsem běžel. Minuta, druhá, třetí. A už zase chůze. To to letí. Prošel jsem se okolo benzínky a na třetí úsek jsem už směřoval domů. Díky autu jsem musel na chvíli zastavit a tak jsem si konec trochu natáhnul.
Dneska to bylo neskutečné. Dnes bych si mohl povídat. Dnes jsem měl pocit, že můžu běžet pořád. Prostě paráda. Musím si ten rytmus zapamatovat, abych ho mohl zopakovat. Nakonec to dnes byl nejlepší běh co jsem zatím absolvoval.
Tak zas zítra.

Rozběhni se z chůze za 28 dní - den dvacátý druhý

Dnes mi to vyšlo až na večer a vůbec to nevadilo. Musel jsem tedy samozřejmě opět oželet výběh na kopec, ale to se postupně stane pravidlem než výjimkou. Bohužel. Takový je už běh tohoto světa a této "lokality" dalo by se říct. Prostě roční období se střídají a teď už nám bude dne ubývat na úkor tmy. Takže se budu muset pohybovat po osvětlených částech města. Zeslabit si sluchátka, abych lépe vnímal provoz a určitě ještě něco.

Vyrazil jsem opět směr Sedlec. Jedna minuta chůze a dvě minuty běhu - třikrát. Jelikož to byly dvě minuty běhu, tak jsem vyrazil rozumněji, tudíž pomaleji. Bylo to znát. Druhý úsek byl opět lepší. Po třetím a závěrečném úseku jsem musel konstatovat, že dnes to vyhrály nohy. 

Chtěl jsem prohlásit, že vyhráli 1:0.  Nad kým jsem vlastně nenapsal, ale je to jasné, Nad dechem. Vítězství 1:0 by ale nebylo zcela přesné. Ono to bude matematicky vypadat úplně stejně, ale to vítězství bylo spíš v poměru 2:1. Prostě nohy byly víc v pohodě. Ta jedna minuta stačila na vydýchání jen tak tak.

Zítra to bude ještě zajímavější. Jednak nárůstem běhu a druhak tím, že jdu darovat krev. Takže se budu snažit běžet opravdu v klidu.

Rozběhni se z chůze za 28 dní - den dvacátý první

Dnešní plán vypadal moc dobře, např. oproti pátku. V plánu byla jedna minuta chůze a jedna minuta běhu a tohle opakovat pětkrát. Jelikož jsem se k tomu dostal až večer, tak jsem kopec vzdal a vydal se směr Sedlec. Za takovouhle chvilku jsem se nikam daleko dostat nemohl a tak jsem ani moc neplánoval a trasu řešil za pochodu.
První minutou chůze jsem se dostal ke Kauflandu a tam začal běh. Neudržel jsem se a běh jsem nadšeně rozběhl a tudíž jsem to přepálil, takže mi za chvíli došel dech. Druhá minuta chůze byla na vydýchání jen tak tak. Sotva jsem se srovnal už mi Endomondo do sluchátek zahlásilo, že nastává změna z chůze na běh.
Rozběhl jsem se tentokrát rozumněji. Možná bych si mohl i povídat. Tedy alespoň prvních pár metrů. Já se tak těším až budu moct běžet a mluvit. To je taková moje meta.
Nedá se říct, že bych si dnes nějaký úsek vyloženě užil. Zdá se mi, že začínám běhat nějak moc těžkopádně. Prostě mi přijde, že běhám hůř. Asi běhám po patách, ale to zjistím, až se nechám netočit. Vím co to chce, ale nedaří se mi to aplikovat. Ono to prosté naklonění těla pomáhá, ale já se pak moc rychle rozběhnu a nestíhám dýchat. Chtěl bych si co nejlepší techniku vypilovat na začátku, protože potom se to bude hůř měnit.
Uvidím co přinese pondělí.

Rozběhni se z chůze za 28 dní - den dvacátý

Jelikož byl víkend časově náročný a docela i počítače prostý, tak se budu snažit dohnat resty dnes (pondělí, den 22). Dělám to hlavně kvůli svému dobrému pocitu, že budu mít zaznamenaný celý průběh mého snažení.
Dnes - dvacet minut chůze. Včera jsme si na dnešek naplánovali výlet na chatu a jít sbírat houby. Navzdory mému předpokladu, že nerostou, jsem byl velice mile překvapen. I já jsem jich spoustu našel. Nasbírali jsme jich dva koše, ale samé malé kousky. Jenom je naložit do octa. To milovala moje babička. Vždycky vypadaly jak když jsou naložené v nějakém slizu. Jak v prvním díle Krotitelů duchů bral vzorky toho slizu, tak to vypadalo stejně, ale asi to bylo dobré. Nevím, ale děkuji, nedám si.
Večer jsem koukal do emailu a tam jsem se dočetl, že chůze měla být 30 minut. Opět nějaká změna. V kalendáři je minut dvacet. Já jsem chodil asi hodinu, ale zase to nebyla svižná chůze. Tak snad jsem to splnil. Zítra už bude opět běhání.

Rozběhni se z chůze za 28 dní - den devatenáctý

Dnešní den (vlastně včerejší) byl tak nabitý událostmi, že to píšu až druhý den. Ale to jsem už včera (předevčírem) očekával. Už ten čas přestanu řešit, nebo se do toho zamotám, jak ve filmu 12 opic. To jsem viděl zatím asi jenom třikrát až pětkrát a pořád je to málo. Takže dnes...
Dnes jsem věděl, že to nebudu stíhat a tak jsem jel do práce autem, abych stihl jít běhat. Paradox, že? Nebo hloupost? To je jedno. Prostě jsem jel autem. Z dnešního tréninkového programu jsem radost neměl. Byl podobný jako už jeden absolvovaný, ale o hodně těžší. Tři minuty chůze, tři minuty běhu. Ovšem tohle opakovat pětkrát.
Vzpomněl jsem si na rady co jsem našel a snažil se je aplikovat. Hlavně mi pomohlo zkusit běžet tak, že jsem se naklonil dopředu a běžel jsem v podstatě za pomoci gravitace. Jedna rada. Nezkoušet nové trasy, které nemám aspoň projité. Je to hrozná blbost. Tedy u mě to tak bylo.
Jelikož jsem měl běžet pětkrát, tak jsem se v pohodě dostal až nahoru na kopec. Tak jsem si řekl, že se ještě nebudu vracet a poběžím dál. Běžel jsem a potkal dva cyklisty, kteří tlačili kola do kopce. Koukali zvláštně. Proč na mě lidé tak divně koukají? Asi se nechám natočit když běžím. Nebo radši ne. To není dobrý nápad, ještě bych kvůli tomu, co bych viděl, mohl přestat běhat.
Předposlední běh mi vyšel do neznámého terénu. Už jsem viděl rozhlednu a tak jsem zatočil, abych se moc nevzdálil. Ke konci jsem se dostal do tak prudkého stoupání, že jsem si málem musel pomáhat rukama. Ještě jsem běžel (šel) po trati pro kola, takže jsem radši sledoval prostor nad sebou, abych nezískal nový vzorek na záda. Konec běhu mi vyšel u rozhledny. Snad neměli moc zákazníků, kteří mě mohli sledovat.
Manželka mě doma varovala: "Ne, že si na kopci vyvrkneš kotník!" Ani jednou se mi nic za celou dobu nestalo. Čarodka začarovala a při posledním běhu z kopce jsem šlápnul na šišku a od vyvrknutí kotníku jsem nebyl daleko. Příště prosím nemalovat čerty na zeď. Děkuji.
Mezi sady na mě začaly dopadat kapky deště. Když jsem zapadl do domu, tak se spustil řádný liják. A to podle předpovědi nemělo dnes ani kápnout. Ani podle jednoho programu, který používám. Kdybych se otrochu zpozdil, tak bych byl durch, jak se říká.
Přišel jsem domů, shodil věci, sprcha a hají. Usnul jsem jak špalek a krásně se prospal. Potom vzít věci na běhání a připravit se na večerní výběh. Nějak jsem ten strmý kopec přehnal a trochu si natáhnul pravou nohu pod kolenem. To bude večer výkon. Druhý obročník Noční Hory Kutny se blížil.

Rozběhni se z chůze za 28 dní - den osmnáctý

Dalo by se to brát i tak, že jsem se dnes stal plnoletým "běžcem". Dnes je osmnáctý den programu. Trénink byl stejný jako včera s malou obměnou. Tou bylo to, že dnes procházka trvala o minutu méně. Místo čtyř minut, minuty tři. Opakování zůstalo na počtu 4. Ani mi to nepřišlo jako změna. Akorát jsem to měl o čtyři minuty hotové dříve. A díky tomu mě asi napadly ty fotky. Já jsem se neubránil a pak jsem je dokonce i publikoval. Třeba to někomu zlepšilo den.

Pročítal jsem si dnes blog Edy a koukal jsem i na Miloše Škorpila. Shodují se v tom, že běhat se má začít pomalu. Aby si to člověk nezprotivil. Mají pravdu v tom, že ze školy mám také v podvědomí, abych tu vzdálenost uběhl co nejrychleji. Radí také např. "...když nemůžeš - zpomal..." Dnes jsem to tedy aplikoval a běžel jsem jen co noha nohu mine a bylo to o něčem jiném. Byla to paráda. Hlavně ze začátku jsem měl pocit, že můžu běžet pořád. Nohy mi pak vysvětlily, že je to zatím opravdu jenom pocit, ale ta změna stála za to. Ono by se teď mohlo zdát, že jsem doteď běhal rychle. Ne, neběhal, ale teď jsem běžel radostněji. Jak jsem to teď napsal, tak mi hned naskočila hláška z filmu: "...tváříme se radostně Mazánku..." Já se naštěstí nevidím, jak se tvářím.

Dnes jsem potkal pouze dvě babičky s kočárkem. Tu první jsem potkal dvakrát. Poprvé zrychlila krok a ustoupila mi z cesty. Podruhé jsem už asi vypadal dost zničeně a tudíž neškodně a tak se na mě dokonce i usmála.

Zítra je zajímavý program. Bude docela náročné stihnout publikovat ještě v pátek. Zítra mi držte palce. 

Jo a byl jsem upozorněn, že mystifikuji. Ten zítřejší "závod" je opravdu druhý ročník, ale ten první byl předloni, ne v loni. To to  letí. On je to totiž 2. obročník nočního orientačního závodu v běhu nebo chůzi smíšených dvojic.

PS: Sluchátka si zatím nechám na jindy. 

Rozběhni se z chůze za 28 dní - den sedmnáctý

Z dnešního běhu mám obavy. To je poprvé co mě něco takového napadlo. Ono to těm běhavcům nepřijde, ale já mám běžet tři minuty v kuse. Tři minuty! Bude to muset být pomalý běh, abych to dal v celku. Ale já to nějak dám. V tom si už docela věřím. I když dneska jsem si hodil klacek pod nohy.
Tím klackem byl oběd. Byl vynikající, ale stále zažívám. Měl jsem nadívané hovězí hrudí s gratinovanými bramborami. Když to přinesli, tak mi připadalo, že je toho opravdu málo, ale měl jsem docela problém dofunět až do cíle.
Další problém vidím ve vymýšlení trati na běhání. Za tři minuty bych měl nějaký kus uběhnout a to moje šněrování kopce, nebude možná vyhovovat. Chtělo by to najít rovnější a delší úsek. Další problém vidím v tom, že dnes jsou čtyři opakování. Zatím vidím prostě problémy. No počkám si na realitu. Jeden nápad s tratí bych měl, tak ho zkusím.
Obavy nebyly liché. Byl to nářez. První běh to ještě šlo. Druhý - ten jsem chtěl vzdát. Tedy vzdát. Místo běhu jsem chtěl jít. Třetí byl dobrý, ale čtvrtý?! Ten byl parádní. Na konci jsem bohužel běžel do kopce a bohužel šly při mě dvě dorostenky. Když jsem přiběhl blíž, tak jsem sice zjistil, že dorostenky jsou už hodně dlouho, ale nezpomalil jsem. Jestli se na mě otočily, tak viděly jak se do cíle šourám. No jo, jsem pako, ale tak to je a tak to asi bude.
Poslední úsek mi byl zkrácen jedním plyšákem. Byl to černý novofundlandský pes, alespoň si to tedy myslím. Majitel na mě volal, že je hodný a že mi nic neudělá (ten pes). Bylo to štěně a chtěl si hrát. No štěně to bylo, ale hlavu měl tak ve výši mého pupku. Ale byl krásný a černý jak uhel.
Konec mi vyšel na konec rovinky a tak jsem ji měl celou před sebou. Dal jsem si různé protahovací cviky, na které jsem si vzpomněl. Na konci rovinky se objevil nějaký běžec, tak jsem se mírnil. Když se přiblížil tak jsem zaslechl:
"Ahoj. Ty seš jedinej běžec, co tady potkávám."
"Ahoj. No jo už končím..." atd.
Tak jsme si popovídali a konstatovali jsme, že se uvidíme nejpozději v pátek na orientačním běhu noční Kutnou Horou. Loni jsme na prvním ročníku byli a líbilo se nám to.
Zítra je myslím podobné běhání jako dnes. Nahlídnul jsem do plánu. Tak ahoj.

PS: Koupil jsem si nová sluchátka a včera mi přišla. Dneska jsem je zkoušel. Kdyby nebylo zítra o čem psát, tak o nich něco napíšu.

Rozběhni se z chůze za 28 dní - den šestnáctý

Den šestnáctý - odpočinkový. Pohoda, klídek, leháro. Z toho je již jasné, že dnes je dvacet minut chůze. Ráno splněno asi devět minut, protože jsem byl popovezen autem. Dnes je tedy opět psací nouze a proto vám napíšu o jednom programu.

Můžu to zvednout?

Takto se jmenuje ten program (odkaz). Jedná se o aplikaci do mobilního telefonu se systémem Android. Možná existuje i na jiné platformy. O co jde? V čem vám pomůže?

Otravují vás telefonáty? Myslím tím nevyžádané telefony? Tento program s tím pomůže. Pomohl kolegyním, pomohl i mě. Když budete chtít, pomůže i vám. Je to program, který vám u neznámého čísla napíše o co jde. Tzn. že je to většinou číslo, které už někomu volalo a tak ho komunita označila a vy víte, s kým máte tu "čest". Např. v současné době, mě otravuje jedno číslo. Díky této aplikaci vím, že mi chtějí nabídnout nějaké produkty, konkrétně něco s Omega 3. Nemám zájem nezvedám.
Takže tolik k dnešku. Zítra zas bude nějaké běhání. Možná zase potkám moji novou kolegyni.

Rozběhni se z chůze za 28 dní - den patnáctý

Tak koukám co mě dneska čeká. A jupí. Budou sprinty. Snad mě ta radost nepřejde. Chtěl jsem místo deseti sekund patnáct, ale dostal jsem hned dvacet. Dneska zapínám Endomondo určitě až na kopci. Sprint do toho krpálu tedy fakt nedám. Až přijdu domů, tak musím opět odolat těm vůním a nic nejíst. Budu se muset obléknout a vyrazit dokud bude teplo. Pokračování psaní až po akci.

Jednal jsem dle dosavadní zkušenosti a vyplatilo se. Trénink jsem zapnul až po přechodu silnice. Radši jsem započítal i případný provoz. Zapojil jsem i rychlejší chůzi a různá protahování, která jsem si pamatoval ze školy. Snad se to povedlo a při následných sprintech jsem si nic nenatáhl.
Ono se řekne (tedy alespoň já jsem si to řekl) "... je to jenom deset sekund navíc". Ono to bylo ale sakra znát. Po prvním "sprintu" jsem potkal opět tu vytrvalostní a orientační běžkyni. Zrovna jsem nemohl moc popadnout dech. Potěšila mě, když mi řekla: "Vypadá to, že jsi to vzal vážně." Z toho

Rozběhni se z chůze za 28 dní - den čtrnáctý

Dnes mělo původně pršet a ani nekáplo. Tedy teď prší, ale když mělo, tak nic. Prostě to nějak přehodili. Díky včerejší zkušenosti, když mi byla zima na ruce, jsem si ty rukavice našel. A i když jsem šel v podstatě na lehko, tak ty rukavice byl opravdu dobrý nápad a cítil jsem se komfortně. Sice nesvítilo slunce, ale zase ani nefoukal vítr. Podmínky byly prostě dobré.
Vyrazil jsem opět na kopec. Dokud to půjde budu chodit tam, protože je to pro klouby lepší a také tam není tolik lidí. Cestou nahoru jsem potkal akorát bývalou nejlepší kamarádku mé ženy. Potom už nikoho.
Plánování, plánování, plánování. Jestli se nechci zničit a neznechutit si běhání, musím se zamyslet. Už slyším určité hlasy: "...to budeš mít těžký... Cha, cha, cha..." Jo, budu. Ale zkusím to. O čem to teď plácám? Dnes jsem si Endomondo zapnul už před bytem. Hloupost. Sice mám nastavený nejdelší možný odpočet před začátkem (60 sekund), ale i tak mi to trvá než seběhnu těch pár pater. Pak také než si dám telefon do pouzdra na ruku, tak to také něco zabere. Prostě když jsem vyšel před dům, tak se už intervalový trénink spustil. To by mi nevadilo, začínám chůzí. Vadí mi to, že mi běh potom vychází do toho nejhoršího stoupání. Už jsem to minimálně jednou určitě psal. Trénink musím začínat až na kopci!
Proto mi také první a druhý běh vyšel do toho šíleného kopce a opravdu jsem to chtěl vzdát - a jít. On to byl běh jenom podle toho, že jsem se trochu odrážel. Na rychlost to bylo stejné jako chůze, možná pomalejší. Třetí a čtvrtý běh byl dobrý. Ne pohoda, ale dobrý. Zatím mi to přijde, že mi to o moc lépe nejde, než na začátku. Dnes jsem v půlce, tak uvidíme, jak budu pokračovat. Zatím mě ani nenapadlo to vzdát. Což se sám sobě divím. Takhle dlouho jsem zatím žádný z mých pokusů nevydržel.
Můžu se sice podívat do plánu co mě čeká zítra, ale nechám se překvapit.

Rozběhni se z chůze za 28 dní - den třináctý

Třináctý den. Pro někoho je třináctka šťastné číslo, pro někoho nešťastné a někomu je to jedno. Můj osobní pocit mě řadí do té třetí kategorie, nebo první.
Když třináctého vyjde ještě na pátek, tak to je potom pro spoustu lidí katastrofa. Před pár lety jsem se dozvěděl, proč je tento den považován za nešťastný. Jde tedy o jeden z důvodů. Teorií je samozřejmě více. Tento den (rok si nepamatuji) začal Filip IV. Sličný se zatýkáním templářů a tím jejich řád prakticky zničil. Ověřím si to radši na internetech. Ano, byl to on. A byl to pátek 13.října 1307. Takže následovníci tohoto řádu z tohoto dne opravdu radost neměli. Tedy tolik k třináctce a tímto končím kulturní okénko.
Na dnešní den bylo hlášeno docela pěkné počasí. Byly jsme na chatě a když jsem se po snídani podíval na hladinu bazénu, tak jsem byl nepříjemně překvapen. Čeřila se díky jemnému dešti. Pohled na meteoradar opravdu nepotěšil. Mělo to být horší. Dal jsem si časový odstup od jídla a začal se připravovat. Našel jsem i použitelnou kšiltovku. Použitelnou když nikoho nepotkám. Zbytek osazenstva vyrazil na houby. Já jsem se vydal za chvíli také ven.
Na programu dne bylo:

• 2 minuty chůze
• 3 minuty běhu

a to třikrát. Chůze, to je na rozehřátí, ale dneska bych potřeboval rukavice, protože ruce jsem měl jak z ledu. Někde doma mám rukavice na běhání. Už je mám pár let koupené a jsou jako nové. Asi nastal čas je najít a začít je používat.
Úvodní běh - opět děs. Dech nenalezen a ke konci i nohy nebyly nic moc. Druhý běžecký úsek byl lepší, tedy začátek. Třetí úsek jsem si docela užíval. Ke konci už také nic moc. Zajímavé ale bylo, že když jsem vyběhl z lesa, tak proti mě vyjela čtyřkolka. Chtěl jsem jí uhnout na vedlejší cestu a najednou jsem zapomněl tahat nohy za sebou. Rozběhl jsem se tak, že si dovolím říct: "Dalo se na to koukat." Ovšem jenom chvilku než mi došlo, že běžím rychleji než jsem si od svého těla dovolil očekávat. Zajímavé, kdybych na to přestal myslet asi by s mi běželo lépe.
Nakonec to zas bylo dobré. Zítra má pršet ještě víc než dnes. Uvidíme jak to bude vypadat.
PS: Hub moc nenašli. Prostě u "nás" moc nerostou a tak přinesli alespoň krásný mech. Když tak vyrazíme na ty bedly. Pár jsem jich tam nechal.

Rozběhni se z chůze za 28 dní - den dvanáctý

Úkol pro dnešní den zněl jasně. Chůze dvacet minut. Vyšlo to úplně perfektně, protože dnes jsem měl kolektivní procházku. Plánovaných bylo dvanáct kilometrů. To jsme o stosedmdesát metrů přetáhli. Počítáno od startu do cíle, což byla restaurace. Já jsem potom šel ještě pěšky domů, tak jsem to protáhl na šestnáct kilometrů a dvěstě metrů. Takže mám splněno s prstem v nose.
Šel jsem z Nových Dvorů a tak moje cesta vedla přes nově otevřenou lávku přes koleje. Trvalo jim tedy než ji zprovoznili, ale místní jsou určitě spokojení.
Procházka byla perfektní a ještě lepší bylo to, že tam rostly houby. A ty houby byly bedly. Což zbytek mojí rodiny miluje a tak jsem jim udělal radost.
Dnes to bylo psaní jenom pro psaní. Zítra už zas bude běhání, tak to možná bude lepší.

Rozběhni se z chůze za 28 dní - den jedenáctý

Jedenáctý den. To docela jde. Po včerejších sprintech jsem byl ráno docela rozbitý. Trošku jsem si i přispal, ale přesto jsem mohl být na sebe pyšný. Nejel jsem autem, ale šel jsem pěšky. Do práce jsem přišel přesně na čas. No, vlastně o trošku později, ale pšššššt.
Dnešním program obsahoval čtyři opakování. Pět minut chůze a dvě minuty běhu.
Od rána jsem pozoroval meteoradar a vypadalo to, že se předpověď mýlit nebude. Mělo pršet. Tak jsem se rozhodl, že půjdu co nejdříve. Zdrželo mě hledání jiných sluchátek. Používám KOSS Porta Pro a ty do deště zrovna nejsou. Jasně, mohl jsem jít bez hudby, ale prostě se mi nechtělo. Nakonec jsem jedny sluchátka našel a dokonce mi ani nevypadávaly z uší. U mě pomalu zázrak. Dost dobrá náhrada.
Venku už začalo trochu poprchávat a tak jsem šel ještě hledat kšiltovku. Na Endomondu je fotka. Vyfotil jsem se v ní na kopci pod přístřeškem, po konci běhu. Běhalo se parádně. Kdyby nefoukal vítr a bylo tepleji, tak mi ke spokojenosti nic nechybělo. Takovýhle lehký déšť vůbec nevadí. Akorát kdybych měl lepší pouzdro na mobil a nemusel myslet na to, jestli to přežije.
Do uší jsem si pouštěl uloženou hudbu ze Spotify. Mám uloženo vše co tam mají od skupiny Mňága a Žďorp. Myslím, že je to přes 280 písní. Jsou to písničky pěkně do rytmu. Tedy do mého rytmu.
Myslel jsem si, že těch opakování je dnes pět a proto jsem si to špatně rozpočítal a konec běhu mi vyšel nahoru na kopec. Takže jsem pak ten seběh dolů měl mimo trénink. Tedy běh do kopce mě moc nebaví. Na kole to mám stejné. Ale běh z kopce je snad ještě horší. To na kole tedy stejné nemám. Budu muset pohledat, jak běhat z kopce a neublížit si.
Zítra ráno mám dvanáctikilometrovou procházku (mimo program) a tak jsem zvědavý, jaký program na mě potom čeká. Dnes jsem potkal jenom jednu paní a to hned po tom, co jsem se dostal na kopec. Běžela naproti mě a vůbec na mě nereagovala. Myslím si, že v tom úboru jsem docela nepřehlédnutelný a určitě mě viděla. V tomto názoru mě utvrzuje i to, že jsem si žádného vodiče před ní nevšiml a ani vodící pes s ní neběžel. Tak asi měla obavu se s takovým exotem i pozdravit. Chápu.
Tak uvidíme co přinese zítřek.

Strasti internetového dinosaura

Tak jsem se nedávno (včera) dozvěděl, že mi ujíždí další vlak. A to vlak internetové komunikace. Ale zase tak strašný to se mnou není. Zkratky jako WTF, LOL, AFK, RTF mi nejsou neznámé. Tedy nepoužívám je, ale vím o co jde. Někdy ty tři písmenka hodně pobaví. Chápu jejich používání. Urychluje to komunikaci. To je asi smysl jejich existence.
Občas udělám nějaké video ze hry, ale častěji dělám videa z našeho RC létání. Někdy se mi k nim někdo vyjádří komentářem. Nevím jestli mám být smutný z toho, že těch komentářů je velmi poskrovnu, nebo jestli mám být za to rád. Takto jsou to většinou komentáře pozitivní. No a tím jsme se dostali k jádru pudla.
Na moje poslední video jsem dostal takovýto komentář, nebo spíš reakci.
<3
Autora jsem se zeptal co to znamená, že opravdu netuším. Odpověď zněla: "Otoč hlavu doprava o 90°." Naklonil jsem ji určitě méně a proto jsem to možná nerozluštil. Napsal jsem mu: "Hotovo. Ale to co vidím mi nepomohlo. Pořád nevím, co jsi tím myslel. Já vidím zmrzlinu."
Odpověď na sebe sice nechala nějakou dobu čekat, ale už vím co to je. Je to srdce. Takže se mu to asi líbilo.
To je všechno. Když bych zase někdy zaperlil, tak se ozvu.

Rozběhni se z chůze za 28 dní - den desátý

Dnes jsem se vrátil pomalu za tmy. Stálo to ale za to. Jelikož byly dnes na programu sprinty, tak jsem prostě musel jít na kopec. Tam je menší šance, že mě při pokusu o rychlý běh někdo uvidí. Každý totiž netouží potom, aby v podvečerním světle viděl běžet sloní mládě. Potom by je to strašilo ve snu... "...ne mamí, pomóc. Řítí se to na mněéééé..." Takže proto jsem šel na kopec i když se už šeřilo. Mraky byly zespodu nádherně nasvícené zapadajícím sluncem. Kdybych měl s sebou foťák, tak se pokusím o fotku.
K věci. Dnes jsem měl pět opakování. Dvě minuty chůze a deset sekund sprintu. Opravdu jsem se na dnešek těšil. Sprinty miluji už od školních tělocviků. Nebýval jsem poslední a také to bylo hned hotové. Běh na tři kilometry jsem ale z duše nesnášel. Co nesnášel. Já ho nenáviděl! Na střední jsme to "běhali" tak, že jsme rovinku běželi a zatáčky šli. Tedy ne všichni. Jenom taková partička. Čas jsem měl myslím kolem dvaceti minut. No, ale dnes jsem měl sprinty.
Ty první dvě minuty chůze se strašně vlekly. Byly úplně nekonečné. Pak jsem zjistil proč. Dnes jsem místo Tabata použil Endomondo. Objevil jsem jeho novou funkci (o tom později), ale nepustil jsem si zvuk. No - stane se. Po opravě jsem mohl začít běhat i sprinty. Místo deseti sekund, bych si naordinoval aspoň patnáct. Těch deset moc rychle uteče. Na Kaňku jsou ty cestičky trochu nakloněné, tím myslím, že se jde buďto z kopce nebo do kopce. Rovinku jsem ještě nenašel. Takže jsem sprinty běhal do těch mírných stoupání, abych sebou nefláknul. No, co vám budu povídat. Užil jsem si to. Byla to paráda. Díky Edo.
A teď k tomu Endomondu. Zjistil jsem, že i v neplacené verzi se dají udělat intervalové tréninky. Ale zapomněl jsem si pustit audio kouče, jak jsem psal. Bohužel to jde asi jenom v telefonu, ale je to jednoduché. Díky této funkci mi už bude stačit jenom jeden program. Bude to o hodně jednodušší. Už nemusím používat Tabata. Endomondo, když hlásí další úsek, tak ztlumí hudbu a potom to zas vrátí na původní hlasitost. Luxus.
A ještě Spotify. Nainstaloval jsem si program na měření spotřeby dat různými aplikacemi, abych zjistil kolik dat potřebuje při pouštění písní podle tempa. Včera Spotify spotřebovalo, asi za dvacet minut, 30 MB dat. Což je na můj tarif asi hodně. Nastavil jsem si nejnižší kvalitu, na poslech to znát nebylo, a přes to byla takováhle spotřeba.
A poslední. Včera jsem zapomněl napsat, že mi ta paní (jak o ní píšu) začala tykat. Mě to nevadí, ale zatím jsem se ostýchal jí to vrátit. Já vím, běžci si tykají. Já se mezi ně, ale stále ještě ostýchám počítat.
Tak ...

Rozběhni se z chůze za 28 dní - den devátý

O dnešním programu jsem psal včera. Nějak se mi včera podařilo natáhnout si šlachu (sval?) pod kolenem. Prostě jsem blbě seděl. Večer to už bylo v pohodě, akorát jsem na to musel myslet. Nedávat nohu na něco a nepropínat ji tedy v koleně.
Dnes nám zaměstnavatel umožnil lékařskou prohlídku. Kdo chtěl mohl si dojít nechat změřit tlak, prověřit oči a také se nechat změřit přístrojem Inbody 270. Snad si to pamatuju dobře. Zujete se, sundáte i ponožky a stoupnete si na takový kovový destičky. Do rukou se vezmou takové dvě páčky a ten přístroj změří vodu, tuk, svaly, kosti atd. v těle. Nějak asi pouští proudy do těla a podle toho to měří. Netuším. No ale potvrdil to, co mi tvrdí všechny tabulky. Měl bych zhubnout asi pět kilo. To jde, čekal jsem to horší. Takže další motivace začít se pravidelně hýbat.
Jelikož nepršelo a bylo hezky, vyrazil jsem na kopec. Po přeběhnutí silnice se na mě vyřítil běžec. Podle postavy, tempa atd. to běžec byl. A ještě mi to potvrdil tím, že řekl: "Ahoj." Jelikož jsem ho v životě neviděl, tak bude asi pravda to, že si běžci opravdu tykají.
První a druhý běh docela šel. Třetí běh byl ale kritický. A to tedy nejkritičtější z toho co jsem zatím běžel. On mi také jeho závěr (netušil jsem, že limit za chvilku skončí a bude následovat chůze) vyšel do prudkého kopce. Můj běh byl takový, že jsem jenom trochu nadzvihoval nohy, lehce jsem se odrážel. Prostě v chodeckém závodě by mě diskvalifikovali za to že běžím a z běžeckého by mě vyrazili, že se mám jít projít jinam. Prostě tzv. ani ryba ani rak. Chtěl jsem s tím fláknout. Nikdo mě nevidí tak co. Ale zakousnul jsem se a i když jsem málem vypustil duši, tak jsem se do konce limitu doklopýtal.
Při následující chůzi jsem zdárně imitoval sentinel. Akorát ten kouř ze mě nešel. Tedy doufám. Dýchat normálně jsem začal až na konci chodeckého úseku. Poslední běžecký úsek jsem si vyloženě užil. To mi ten nahoře asi chtěl udělat radost za statečnost nebo co. Běželo se nádherně. Ve sluchátkách se ozvalo odpočítávání konce běhu, zrovna když jsem vběhl do zatáčky. Dostal jsem se na rovinku a na jejím začátku jsem viděl běžce. Tedy běžce. Byly to tři běžkyně. I když mi běh skočil, zastavit jsem se nemohl. Asi to zná každý chlap. Jak jsme ješitný, nebo jak to nazvat. Např. zatahujeme pupky a když jdou slečny okolo moc pomalu, tak začínáme (díky zadrženému dechu) rudnout. Prostě jsem si ten běh lehce protáhl, ale asi mi to neuškodilo. Dámy toho asi přečetly méně než já a radši chodí běhat, protože mi řekly: "Dobrý den." Nebo že by to dělaly ty fousy? Aby bylo jasno, myslím samozřejmě moje. Ony to žádné "ženy za pultem" nebyly. Starší vědí.
Po seběhnutí z kopce jsem potkal zase tu paní jak jsem již o ní psal. Povídala kam jde z dcerou a zetěm o víkendu běhat. Že je to takový orientační běh pro příchozí a že to není daleko. Nevím jak mě to napadlo, ale úplně mi přišla jako suchozemský vodník. Prostě láká nové běžecké dušičky. Byla se zase jen tak lehce proběhnout. Snad ani nechci vědět, odkud vybíhá. Její lehké výběhy bych měl problém asi dát i na kole.
Dneska paráda, těším se na zítra.

Rozběhni se z chůze za 28 dní - den osmý

První den druhé čtvrtiny. Dnešní den je odpočinkový, neboli dnes byla v plánu dvacetiminutová chůze. Tudíž splněno opět dvakrát. Já tohle vlastně plním každý pracovní den. Takže dnes není opravdu co psát. Pro případné čtenáře je to - nudááááááááááááá. Z toho si nic nedělejte, pro mě taky. Vařit z vody neumím. Nejsem politik a absencí umění prázdného plkání jsem se trápil už ve svých školních letech. Já když jsem nevěděl, tak jsem nic neřekl. Souška učitelka věděla a řekla: "Za pět. Sednout." Spolužák, který měl stejné znalosti, ale pořád něco povídal a třeba se mu i podařilo skočit na téma, o kterém aspoň něco věděl, tak slyšel: "No - mohlo to být lepší. Za tři. Sedni si."
Co vymyslet. Počasí jde do háje. Z příjemných 25°C je najednou o deset méně. Budu muset prohrabat šatník a najít vhodné oblečení. Myslím (doufám), že při nejhorším bude v Lidlu nějaká akce na sport. Teď tedy jedna bude, ale pouze pro ženy. Musím naimpregnovat boty a začít vymýšlet městské trasy. Na kopci bude jednak dříve tma, lampy tam nejsou, a povrch bude čím dál tím víc rozmáčený.
Dnes se opravdu nic zvláštního nestalo, tak přestávám plkat a opravdu se těším na zítřejší výběh.
Konec oboustranného trápení. Ahoj.

Rozběhni se z chůze za 28 dní - den sedmý

Dnes se mi nedaří splnit si můj osobní požadavek, publikovat v osm hodin večer. Byli jsme na chatě a pak to chtělo i trochu kultury. Byl víkend Evropského dědictví a tak jsme se byli podívat na nějaké ty normálně nepřístupné památky. Potom jsme byli na návštěvě atd...
Domů jsem se prostě dostal pozdě. Venku poprchávalo a opravdu se mi moc nechtělo, ale dal jsem se na běh... Našel jsem si teplejší věci a vyrazil. Na kopec to nešlo a tak jsem si dal městský běh. Opět dvě minuty běhu, ale střídané třemi minutami chůze. Tohle třikrát. První běh - peklo. Druhý už byl lepší. No a o třetím by se dalo snad i říct, že jsem si ho užil. Na přechodu mě i pustila jedna slečna. Buď to se na mě usmála, nebo se mi smála. Bez brýlí jsem tuto malou nuanci nerozpoznal.
Ten déšť, nebo spíš poprchávání bylo nakonec dost příjemné. Nefoukal ani vítr, takže tento večerní běh byl parádní. Akorát jsem musel pořád myslet na mobil v pouzdře na ruce. Jelikož mám teď o dost větší model, než když jsem to pouzdro kupoval, tak z něj dost kouká. Ale asi to přežil bez úhony.
Spotify jsem zkoušel, ale opět jenom detekoval tempo. Nevím co teď dělám jinak, že to nefunguje. Budu to zkoušet, protože mě ta funkce zajímá. Ještě se budu muset podívat na to, jak je to datově náročné.
Zítra ahoj.

Rozběhni se z chůze za 28 dní - den šestý

Eda měl pravdu. Začíná přituhovat. Dnešní ráno mi to potvrdilo. Nebolí mě snad jenom oči a pravý ucho. Mám pocit, jako kdybych spal v pračce. V zapnutý pračce. Jsem dobitej jako klasy po sklizni. Přesto se na dnešní výběh těším. Mám ze sebe radost. Dnes mě čekají tři opakování. Dvě minuty chůze a dvě běhu. Jak jste pochopili, tohle píši ráno, tedy před tréninkem.
Dnes to bylo poprvé náročné. Dvě minuty chůze samozřejmě ne, myslím běh. Navýšení z jedné minuty na dvě mi dalo opravdu zabrat. Všechno stíhá, kromě dechu. Ten nestíhám. Já vím, má se běhat tak, že mám být schopen se bavit. Tak až dospěju na takovouto úroveň, tak to bude paráda.
Třeba je v tom ale i jiná příčina. Dal jsem si něco malého k snědku asi třičtvrtě hodiny před začátkem. Ale to by mi bylo asi jenom těžko, třeba. Nevím. Dnes jsem si to neužíval, dnes jsem trpěl.
Spotify. Zkoušel jsem, ale asi to z uložených písniček nejde. Dal jsem si mod offline a hned mi to psalo, že musím být online. Budu zkoušet dál. Až budu ve městě, na rychlejším internetu, a až mi naskočí nový tarif, tak uvidím. Dnes jsem byl na internetu E a tak dvě čárky signálu. Mobil mi akorát dokola hlásil, že detekuje tempo.
Nic nového mě nenapadá, takže opět stejná věta. Tak zase zítra.

Rozběhni se z chůze za 28 dní - den pátý

Jelikož je ještě docela hezky a začátek víkendu, tak jsme odjeli na chatu. Tudíž mě nečekal výlet na kopec Kaňk. Dnešní program na běhání byl jiný. I Eda (to je ten který tento program vymyslel) mi napsal dnes do emailu: "...začíná přituhovat...". A měl pravdu. Dnes bylo pět opakování, které se skládalo z jedné minuty rychlé chůze a deseti sekund sprintu. Deset sekund není mnoho, ale ten pátý sprint už byl znát. U sprintu jsem měl problém s tím, že nohy by běžely rychleji, ale já je nestíhám dávat tak rychle nohy před sebe. Takže jsem čekal kdy škobrtnu a rozbiju si ústa (hubu). Naštěstí se to nestalo. Trénink byl opět velmi příjemný a zatím se mi to pořád líbí. Program na celých 28 dní jsem si samozřejmě vytiskl (barevně, aby to bylo hezké), ale nechal jsem ho doma. Až to dopíšu, tak se podívám do emailu na to, co mě čeká zítra.
Jo a to Spotify vlastně ještě. Když jsem šel na místo, kde jsem chtěl spustil trénink, tak jsem zapnul Spotify a pustil tu funkci na běhání. Napsal mi, že čeká na detekci tempa a že to trvá pár sekund. Telefon jsem držel v ruce a když ani za dvě minuty tempo nedetekoval, tak jsem se vrátil do menu a pustil si svoji uloženou sadu písniček. Po doběhnutí jsem to pustil znovu a telefon vrátil do pouzdra na ruku. Detekce trvala pár sekund a aplikace mi pustila písničku, která opravdu odpovídala tempu. Krásně se došlapovalo do rytmu. Dokážu si s tím představit běhání. Jsou k tomu ovšem potřebná data. Možná to umí vybírat i písničky z uložených sad. To nevím, ale vyzkouším. Takhle by to bylo, třeba tady na chatě, nepoužitelné. Není tady tak rychlý internet. Takže super funkce, ale budu ještě zkoušet. Jo a nevím jestli to funguje i na neprémiovém účtu, ale nikde jsem o takovém omezení nečetl.
Tak zas zítra.

Rozběhni se z chůze za 28 dní - den čtvrtý

Dnešní cíl tréninku byl pro mě jednoduchý - 20 minut chůze. Cesta do práce mi trvá lehce přes dvacet minut, takže jsem dnešní cíl splnil v podstatě dvakrát. Takže co napsat? Asi jedině to, co jsem dneska objevil.
Tím objevem je funkce programu Spotify. Zjistil jsem, že Spotify umí pouštět písničky podle frekvence běhu. Vyberete si styl hudby, nebo interpreta, spustíte měření a na základě aktuální frekvence běhu (asi podle pohybu telefonu, jak jinak) to po chvíli spustí hudbu, která se vám trefí do kroku. Tolik načtená teorie. Zítra se mi to snad podaří vyzkoušet. Musím ale nejdříve uvolnit místo v mobilu, pořád mi dochází.
Takže to je vše.

PS: Můj běh bych zatím během ani nenazval. Tomuto způsobu pohybu se říká indiánský běh. Můj běh, je jako běh hodně starého indiána.

Rozběhni se z chůze za 28 dní - den třetí

Jak jsem předpokládal, nebude co psát každý den. Ono, co se taky za 30 minut stane, že? Jasně o tom se dá polemizovat. Na něco je to strašně dlouhá doba, na něco krátká. To dojde asi každému - příkladů netřeba.
Takže dnes jsem opět vyrazil na kopec. Teď už vím, že budu začínat trénink až nahoře. Ono není nic moc, když mám chůzi změnit na běh ještě na cestě mezi sady. Pro neznalé, je to kopec jako vepř. A také úzká cesta. Jo a i pár "šrapnelů" od pejsků se tam najde. Takže je třeba koukat nejenom na to, aby si člověk nevyvrknul kotníček, ale i na to, aby si nepřinesl "voňavý" pozdrav až domů.
Dnes jsem na trati nepotkal vůbec nikoho. Dnešní tréninková dávka byla, dvakrát chůze (3 minuty) a dvakrát běh (2 minuty). Běh byl v pohodě. Navýšení z jedné minuty na dvě mi nevadilo. Horší bylo to jak jsem psal v úvodu a to, že první běh jsem začal do toho strašnýho kopce. Plíce jsem chvíli hledal a našel je až po nějaké době. Docela dost se courali za mnou. Na místo kam patří se vrátily až v druhé minutě chůze. Pak už poslouchaly.
Před domem jsem odeslal výsledky na Endomondo a doma jsem dodal tělu nějakou tu zdravou energii. Bublaninu, těstoviny se sýrem a ty opečený brambory z trouby jsem tam taky nemohl nechat. Do zítra by oschly a to bych si na triko nevzal.
Tak snad zas zítra. Dobrou noc.

Rozběhni se z chůze za 28 dní - den druhý

A máme tu druhý krátký příspěvek. Tyto plky budou jenom informativní bez nároku na rozsáhlé dílo. Tolik k předmluvě.
Druhá vycházka (o běhu se zatím nedá mluvit) je za mnou. Počasí vyšlo krásně a prostě je to zatím jako sloni a žirafy. Pro nezasvěcené překládám - je to super.
Je skvělé, že mám Kaňk za humny. Horší je, že je to pořád nahoru. No ale kopce už takové problémy holt dělají. Cesty, které Kaňk křižují jsou krásně upravené. Ten kdo se o to zasloužil, zaslouží pochvalu. Ten sloh, já vím. Chodí a běhá se tam prostě nádherně.
Pardon. Právě mi skončil sportovní program (ne v TV ale v pračce) a tak si to musím rychle rozvěsit, aby mi to do zítra stihlo uschnout. Abyste nenabily mylného dojmu, nejsem taková kuchyňka. To jenom, že není co mé ženě závidě. Opět - zasvěcení ví své. Hotovo, pověšeno. Slunce snaž se.
Dnes se mi podařilo propojit krokoměr s programem Endomondo. Myslím, že je zajímavý i v bezplatné verzi. Než si koupit placenou verzi (měsíční poplatky), tak to se podle mě vyplatí koupit si pořádné sportovní hodinky. Ona je to tedy docela rána ta cena, ale na druhou stranu jsou potom programy od výrobce dostupné zdarma. Alespoň od těch dvou značek, o kterých uvažuji. Když se mi podaří splnit můj cíl a začnu se pravidelně hýbat, tak se na to pořádně podívám. Jinak nemá cenu o tom ani uvažovat.
Po vystoupání na kopec jsem hned na první rovince potkal tu samou paní co včera. Ta je tam asi denně. Dozvěděl jsem se, že dnes má lehčí trasu a jestli nechci běžet s ní... Nechtěl jsem. Jí se to běhá. Její váhu odhaduji na (jak se říká) padesát kilo i s postelí. Je sice o něco starší, ale zase už dlouho běhá. Jak jsem psal včera, ona vyklusává, já pomalu sprintuji. Ona mi vypráví, já sotva dýchám. No tím jsem chtěl jenom říct, že až jí budu něco chtít, tak vím kde ji mám hledat.
To by stačilo. Tak zas zítra.

Rozběhni se z chůze za 28 dní - den první

Začínám se hýbat - doufám. Těhle pokusů jsem měl už spousty asi jako většina a opět doufám, že mi to vyjde. Kdo mi to může zkazit? No já, jenom já, jako vždycky. Nevím jestli opravdu existují náhody, nebo jestli to už máme nalajnované, ale jak jsem začal hledat něco o běhání, tak na mě vyskočila zajímavá stránka. A to tato http://kozusnik.tumblr.com/ Začetl jsem se a zjistil jsem, že od 4. září (tj. dnes) začíná kurz. Jmenuje se pěkně "Rozběhni se z chůze za 28 dní" Odkaz je tady.
Takže dnes je první den. První úkol mám za sebou. Šel jsem do toho taky proto, protože se mi líbí jak je to nastavené a proto tomu věřím. Věřím, že to dodělám a budu spokojený.
Prvním úkolem je 5 minut jít a 1 minutu běžet. Tohle opakovat třikrát. To zvládne každý, dal jsem to i já. Ono to tedy není úplně přesné. Jeden z prvních úkolů byl správně dýchat. To si najděte. To bylo těžší než ten běh s chůzí. Za chvíli se mi spolehlivě motala hlava.
Včera jsem si věci nepřipravil, úplně jsem na to zapomněl. Jak jsem přišel domů, tak jsem si to všechno přichystal a vyrazil. Pod kopcem jsem potkal dceru s manželem a jejich trhačem. A ještě jednu jejich známou. Ta o mě získala mylnou představu, že už běhám a povídala, kam doběhneme. Ona povídala a běžela - já sotva dýchal. Ve světlejších chvilkách, když bylo vzduchu trochu nadbytek, jsem jí vysvětlil, že opravdu začínám. To se mi povedlo asi po 10 minutách. Poté jsme se rozloučili a každý vyrazil jiným směrem.
Když jsem scházel z kopce, tak jsem měl telefonát. Někdy se to sejde. Jsem doma, šťastný, že jsem začal a píšu tohle dílo. Když by to nemělo přinést nic jiného, tak snad budu aspoň chvíli psát.
Tak zas zítra.