Kam na oběd?

Dneska tzv. dlouhý den, tak jsme řešili, kam jít na oběd. Restaurace u Kamenného domu již nějaký čas nefunguje, tak se ji snažíme nahradit. Vařili tam pro mě obstojně, bylo nejblíž, obsluha rychlá, ceny přijatelné, porce velké. Takže kam teď? Znovu jsme objevili restauraci (hospodu, nebudu to rozlišovat) V Kotoru. Já jsem tam velmi spokojený. Vaří tam moc dobře. Nejsem "polívkový" typ, ale těm jejich prostě neodolám. Většinou mají polévky typu gulášová, čočková, hrachová atd. a to já můžu. Bohužel, tedy pro nás, pro majitele asi ne, se dostává čím dál tím víc do podvědomí lidí. S tím souvisí to, že přestávají stíhat. Jak jsem si všiml, roste počet lidí, kteří si tam chodí pro spoustu krabiček a tím brzdí ty, kteří tam již sedí a čekají. Mě se zatím nestalo abych tam měl něco studené, ale ostatním se to stalo. Nejhůř jsme dopadli v pondělí. To jsme tam seděli třičtvrtě hodiny než jsme dostali objednané jídlo. Mimochodem jsem měl poprvé cizrnu a bylo to vynikající. No ostatní to měli
studené (já se spálil) ale byla to tzv. poslední kapka a rozhodli jsme se pro změnu. Byl vybrán "Zájezdní hostinec". Jídlo jsme si po domluvě objednali telefonicky, abychom nemuseli čekat. Asi za deset minut po našem příchodu nám to začali nosit. Už jsme všichni jedli a na jídlo čekal zas jenom jeden, který má většinou nějaký problém (studené jídlo atd.) Měl objednaný řízek, jako jedna kolegyně, která již jedla. Jeho jídlo zas trvalo. Když mu ho přinesli, tak zakrojil, od pusy mu to na vidličce odskočilo a tak dal čichnout své partnerce. Zase si vytáhnul "Černého Petra" on. Potupně si k tomu ostatní čichnuli, já jsem naštěstí odolal. Prý to smrdělo hodně a děvčatům se trochu zvedal žaludek. I těm co to do té doby chutnalo, tak nedojedli. Zkažený řízek byl oznámen servírce, která to vyřídila do kuchyně. Po chvíli, když kuchař nešel, byla servírka požádána o odnesení jídla. No kuchař se nakonec dostavil (jak bylo poté konstatováno podle jeho vzhledu, tak bychom si od něj nedali ani čaj). Co vypustil z pusy, tak z toho jsme si tedy sedli i když už jsme vlastně seděli. Prohlásil "Ten řízek je v pořádku" a rychle s ním odešel, takže na poznámku "...tak ho tedy snězte, nebo aspoň ochutnejte..." nereagoval. Mě se po chvíli udělalo pěkně špatně - i když mi to chutnalo a řízek jsem neočichával, takže doufám, že jsem si to jenom vsugeroval. Na další dvě kolegyně to mělo takový vliv, že prý už tam ani na pivo nepůjdou. Když potom jedna telefonovala s majitelem, a sdělila mu to, tak jí bylo řečeno, že řízek byl OK a že ho všichni snědli. No, jestli snědli ten jeho řízek všichni, tak se všichni spolehlivě minimálně pos.rou.
Po posledním projevu nejvyššího bych to mohl napsat naplno, ale co kdyby to četlo dítě. Pořád jsem si říkal, že nebudu reagoval, bylo a určitě bude toho o tom napsáno a napovídáno hodně, tak mi odpusťte aspoň tuto reakci.
No zpátky. Takže kam v Kutné Hoře na oběd? Občas zajedeme na rozhlednu. Tam je to taky dobrý a autem se to dá stihnout. Ne, že by nebyl výběr, ale ztenčuje se a restaurací na kterých se shodneme valem ubývá. Občas jdeme ke Žlutému kolu (Dona), nebo vedle U Vlašského dvora. Chválí i hotel Mědínek. Docela mě láká zkusit učňovskou jídelnu U rytířů. Tam mi v účasti brání lenost. Je potřeba se tam předem nahlásit, pořídit si nějaký čip, ale mělo by to tam být v pořádku, žádnou stížnost jsem nezaznamenal. Tolik moje dnešní touha se vypsat ze zážitku.