Nový sestřih

Tak a jsem tady zas. Něco úvodem. Ten poslední každodenní maraton článků byla pro mě taková zkouška. Zkouška toho, jestli bych dokázal psát každý den. Tak jsem si to vyzkoušel a můžu říct, že bych mohl psát každý den. Má to pro mě takovýto výsledek.
Dokázal jsem si, že bych mohl psát každý den, ale po nějaké době, bych už nemohl psát jenom to co bych chtěl. Někdy bych musel psát jenom proto, abych něco napsal. A to bych nechtěl. To bych pak musel zabrousit do politiky, nepozitivních věcí atd. A o tom psát nechci. Také mi přijde, že psát o těchto věcech je jednodušší. Myslím o negativních věcech. Nevím proč, ale mám z toho takový pocit. Tak a teď k tomu co jsem chtěl napsat. Nový sestřih.

Byl jsem už zase zarostlý jako Ezau (snad je to dobře). A tak nastal čas navštívit kadeřnictví. Dostal jsem tip na jedno, kde jsem ještě nebyl a tak jsem tam vyrazil. Vešel jsem dovnitř a tam seděla jedna paní s různě přidělaným alobalem na hlavě. Říkal jsem si v duchu: "Vítám Vás. Přicházím v míru."
Pokračoval jsem dál a jedna holička měla práci s nějakou paní a ta druhá byla volná. Tak jsem se zeptal jestli by na měla měla čas. Podívala se na mě od mobilu a řekla: "Ale jistě, jenom si něco dopíšu." Tak si něco dopsala a usadila mě do křesla.
Zeptala se: "Chcete to nůžkama, nebo můžu strojkem."
"Když to bude přiměřeně věku a půjde to ke mě, tak klidně strojkem. Vzadu můžete strojkem."
Vzala strojek, nasadila na to tu "násadu" aby se vlasy nestříhaly hned u hlavy a začala stříhat na bocích hlavy. Když se přemístila dozadu, tak jsem se podíval do zrcadla. V zrcadle jsem viděl Leroye Jethro Gibbse. Jo, je to ten hlavní policajt(?) ze seriálu N.C.I.S. A taky je to ten na fotce. No to si samozřejmě fandím že jsem mu byl podobný, ale ten sestřih podobný byl. Tedy nic víc podobného tam nebylo - bohužel.
Docela mě ta délka vlasů, spíš krátkost, překvapila. Pak to tedy slečna doladila a už se mi to líbilo víc. Doma jsem měl s účesem úspěch. Dcery svorně - a nezávisle na sobě - prohlásily: "Vypadáš jak loupežník." Manželka neprohlásila nic, protože jsem si nevšimnul toho, že byla taky zrovna u holiče.
Jak to mám sakra asi poznat, když jí to sluší pořád. No uznejte, že to mám těžší. No, že ano? Děkuji a s tím se s Vámi dnes loučím.
Tak to by stačilo a na závěr ještě něco.

PS: Jeden zážitek z dneška.
Paní: "Dobrý den. Chtěla bych nahlásit změnu příjmení a bydliště."
Já: "Dobrý den. A jaké bylo Vaše původní příjmení?"
Paní: "Hluchá"
Já: "Cože? Promiňte špatně jsem Vám rozuměl, mohla byste mi to zopakovat?"
Paní: "Jmenovala jsem se Hluchá."
Já: "Aha, Hluchá. No tak to se omlouvám, to tedy nebyla nejlepší otázka, zeptat se co, že?"

Tak zas někdy.