Zastavili jsme v boční ulici a šli se podívat na náš premiérový kšeft. Jsme čtyři a myslím si, že je to na tuhle práci tak akorát. Dva to šli obhlédnout zepředu a my dva jsme hledali alternativní cestu.Všiml jsem si vrat s pletivem a na nich byl chatrný zámek. Poklekl jsem a začal ho odemykat. Po pár sekundách to zámek vzdal. Šli jsme dál.
Já jsem to vzal bočním schodištěm na střechu a kolega to obhlížel dole. Přede mnou se objevily dveře. Byly otevřené dokořán. Nasadil jsem masku, připravil jsem si pistoli a nahlédnul dovnitř. Na spodku schodiště jsem zahlédl siluetu. Zvednul jsem zbraň a
připravil jsem se k výstřelu. Na poslední chvíli jsem dal prst ze spouště. Byl to kolega, který se už dostal do budovy. Málem jsem ho sejmul. Tím mi došlo, že musíme trošku zapracovat na komunikaci.
Spolu jsme nahlédli do další místnosti. Uviděli jsme jednoho strážného jak přechází po místnosti. On nás zatím neviděl. Kolega přeběhl do další místnosti a zatím nám to vycházelo. Zahlásil, že jde dál a tady se to podělalo. Šel se podívat na trezor, ale v tom ho strážný spatřil. Než stihl způsobit poplach, tak ho kolega zlikvidoval.
Vlítli jsme tedy do místnosti a začali křičet na civilisty ať si lehnou a ruce dají za záda. Nebyli jsme ale dostatečně rychlí a tak někdo spustil alarm.
Kolega vzal tedy ihned vrtačku a začal odvrtávat sejf. Policajti jeli asi okolo a zbytek má stanici někde hodně blízko. Za chvilku jich totiž bylo jak much. A masakr začal. Byla to jatka.Netrvalo dlouho a podlaha byla plná policistů. Snažili se nás občas obklíčit, ale my jsme se rychle přeskupili a oni se opět dostali do naší křížové palby. O žádné vyjednávání se ani nepokusili a vlítli na nás jako lavina. Po chvíli pochopili, že nemají šanci. Tedy - měli pochopit. Měli jsme v úmyslu vzít nějaká rukojmí, ale nebylo koho vzít. Oni je všechny postříleli. Bylo jim to jedno, připíšou to určitě nám.
Vybrali jsme sejf a koukali jsme zmizet. Nakonec se nám podařilo dostat se ven a pomalým postupem, jsme se dostali až k naší dodávce. Bohužel jsme se nedostali moc daleko, protože nám poškodili auto. Vlítli jsme do blízkého krámku Ovoce zelenina. Nevím jak to stihli, ale jakmile jsme vystrčili nos, tak už kolem jezdily lasery odstřelovačů.
Podařilo se mi otevřít dveře do skladu. Tam jsem uviděl ještě jedny dveře a i ty po chvíli kapitulovaly. Byli jsme venku. Červené tečky od odstřelovačů nás už zase hledaly. Kolega je přesvědčil o tom, že mají tu hlavu na chvíli schovat. Někteří nepochopili a tak už neměli co schovávat.
Jakmile jsme vyčistili střechy, tak se objevil náš vrtulník, neboli naše varianta útěku B. Potom už stačilo vyčistit cestu na střechu. Policistům docházeli zásoby a tak to šlo v podstatě snadno. Nastoupili jsme do vrtulníku a odlétli.
Po přepočítání lupu jsme zjistili, že jsme toho moc nevzali. Každýmu připadlo mrzkých 25.000. Za tu námahu to tedy nestálo.
Dneska jsme dostali nový tip. Snad by to nemělo být tak chráněné a jsou prý před výplatou. Tak uvidíme jak se osvědčí nový informátor. Jestli jeho informace budou stejně kvalitní jako toho minulého, tak se díky tomu hrabání v hlíně dám asi na zahradničení. Nebo si vezmu prut na ryby a udělám mu betonový boty. Uvidím co se mi bude chtít víc.Doufám, že nebudu muset udělat ani jedno. Jednak mě nebaví pořád shánět nové informátory a druhak by se mohlo rozkřiknout, že dělat informátora pro nás je nebezpečné. Pak by se mi sháněli ještě hůř. A to by mě štvalo. A když jsem naštvanej, tak to pro cizí zdraví není vůbec dobrý!!!
Žádné komentáře:
Okomentovat