Štítky

Běhání (64) Život (60) Povídka (22) RC létání (22) Korsika (18) PC hry (17) Geocaching (11) Humor (9) Kultura (7) 312 GTCup (5) Kolo (5) Úvaha (5) Endomondo (3) DCS (1) Deskové hry (1) Elite dangerous (1) Film (1) RC loď (1)

Úprava názvu

Myslím si, že změna názvu z "pravidelný občasník" na "občasný pravidelník" bude sedět více.

úterý 4. srpna 2015

Natruc 2015

Něco úvodem

Festival se konal 01.08.2015 na Kmochově ostrově v Kolíně. Byl to náš první festival, což je vzhledem k věku docela smutné, ale napravili jsme to. Na Natruc jsme byli pozvaní - prostě to byl dárek. Počasí vyšlo absolutně parádně. Bylo pod mrakem, teplo, nefoukalo, nepršelo. Co víc si přát.
I když bylo vyprodáno, tak i na mě tam bylo lidí tak akorát. No - mohlo jich být méně, ale to by se líbilo akorát mě. Pořadatelům né.

Kapely hrály na třech stejdžích (stage). Za nás se říkalo pódiích, ale pro mě je to pořád lepší, než kdyby se to muselo říkat rusky - подиум. Dále bylo na ostrově zřízeno připojení k netu a byly tam i nabíjecí boxy na mobily, čehož jsem byl nucen využít. Točilo se tam pivo a pro holky Cider. No pro holky. Radka mi to dala ochutnat a já jí to nechtěl vrátit. Jídlo tam bylo taky moc dobrý. Nudle, závitky, klobásy, langoše, nějaký indický jídlo, hamburgery a dokonce i zmrzlina. U ní tedy zrovna narváno nebylo. Ceny byly zajímavé, ale o tom člověk na takových akcích nesmí přemýšlet.

Program

Tak ten byl super. Líbila se mi ta organizace. Nemám srovnání, ale tady to bylo tak, že mezi jednotlivými kapelami byla mezera od třiceti minut do hodiny. Měli to ale udělané tak, že se pořád na některé stage hrálo. Měli ty časy prostě tak posunuté, že se dalo přecházet a pořád něco poslouchat. Občas jsme se rozešli a každý si šel poslouchat něco jiného, takže si vlastně každý našel něco, co chtěl slyšet. Já jsem to měl chvílemi jak dítě v hračkářství, nevěděl jsem kam jít dřív.

Kapely

Začali jsme Lubošem Pospíšilem. U něj se mi nejvíc líbila bubenice? Snad se tak bubeníkovi ženského rodu říká. Ta si to tak užívala, až jsem z ní brečel smíchy. Musel jsem koukat do země a vnímat hudbu. Když jsem se podíval na pódium, tak ona hned strhla pozornost. Potom na hlavní stage nastoupila Kolíňanka s hosty. Viděl jsem o tom spojení pořad Dobré ráno na ČT2 a těšil jsem se. Bylo se na co těšit a zklamán jsem nebyl. Spojení dechovka a Kuba Ryba, Pekař, zpěvák z Vypsané fixy, zpěvák ze Sto zvířat atd. Jak prohlásil Ryba: "...je to takovej dechpunk a někdo s tím prostě začít musel...". Byl to pro mě zážitek. A asi nejenom pro mě. Rozesmálo mě když jsem seděl na lavičce a kolem mě někdo procházel a říkal: "Jdu do kotle". To nevypadá jako vtipná hláška, ale představte si výše uvedené slovní spojení "Jdu do kotle" a dechovka. V "kotli" byl i minimálně jeden pravý pankáč. Tak ostrou pilu jsem na hlavě dlouho neviděl. Dechovka hřímala a pod pódiem hrozili hroziči. Paráda.
Příjemným překvapením byla pro mně kapela Fast Food Orchestra. Hráli takové reggae. Super hudba. Musím si sehnat nějaké jejich album. Doufám, že něco vydali. Dále se mi líbili, pro mě též neznámí, Covers of Lovers. Pak jsem si na stejné stage počkal na Pavla Rybu. Jak on sám říkal, tak jeho syn hrál vedle a přetáhl publikum. Aspoň si mohl člověk v klidu sednout a relaxovat. Měl tam s sebou paní, kterou jsem ale absolutně nepoznal. Herečku Vilmu Cibulkovou. 
Pak jsme šli na hlavní stage na Xindla X. Ten měl svůj program postavený na svých hitech. Nevím jestli nemá jiné písničky, ale povedlo se mu to. Velmi příjemný a dost nečekaným překvapením byl Voxel. Toho si zas rád někdy poslechnu. Na něm jsme nebyli do konce, protože jsme spěchali na Monkey Business. Mohl jsem ale radši zůstat na Voxelovi a projít až potom. Nevím, chyba byla asi ve mě. Monkey Business se mi líbí a že neznám moc jejich písniček je můj problém. Přišlo mi to už moc přebuzený a už mě ke konci trochu bolely uši. Taky to může být tím, že tam byli, nebo byl divák nad námi, kterého hodně bavilo kazit náladu ostatním. Asi jsem divnej, ale fakt mi nepřijde vtipný a zábavná házet po lidech pivo. Já doufám, že to bylo pivo, protože to ze začátku tak cítit nebylo. Nám to spadlo za záda a druhý kelímek trefil jednu dívčinu přímo do hlavy. Ta měla dlouhé vlasy, takže bonus k tomu. Po dopadu kelímku se můj soused zvednul a hledal viníka. Podle toho jakou měl náš soused postavu a náladu, tak může vrhač hovořit o štěstí, že nebyl lokalizován.
Matěj Ruppert si skočil do lidí a povozil se na rukách. Dělali dobrou šou.

No a co na závěr?

Když si odmyslím tu jednu nepříjemnou událost, tak to bylo prostě super. Kapely, počasí, jídlo, pití, místo, Kolíňanka atd. Díky za dárek, byl velmi vydařený. Jestli někdo dočetl sem a má náladu na experiment natáčený mobilem, tak tady je Kolíňanka a hosté. Není to od začátku, ale kdyby to někoho zajímalo, tak rukou s mobilem tam bylo pořád spousta, takže něco někde bude. Takže příští rok možná opět na Natrucu.

Žádné komentáře:

Okomentovat