Co se to dnes děje?

Jenom takový povzdech. To není ani zamyšlení.
Tím dnes myslím tento datum - 19.10.2016. Takže dnes po polední přestávce začalo občas svítit slunce. Ono tedy svítí pořád, naštěstí, ale myslím až na zem (ne Zem). Ten sluneční svit asi začal způsobovat zmatek v hlavách některých příchozích klientů.

Případ první

Bývalý policista. No a tím by se dalo asi u některých případů rovnou skončit. V tomto tedy určitě. Pohled. Ten jeho pohled. Chvílemi dost nepřítomný a dalo by se říci, že až trochu šílený. Dohadovali jsme se dost dlouhou dobu a z počátku jsme si moc nerozuměli. I když jsme se nakonec dobrali společného cíle ten nepříjemný pocit z něj nezmizel. Takový ten pocit v zátylku. Jako když cítíte, že se na Vás někdo dívá. Prostě ten pohled cítíte. Nepříjemný pocit. Když jsem se od něj dozvěděl, co předtím dělal za práci, tak se ten pocit stal ještě nepříjemnějším. 

Chvílemi jsem měl pocit, že na mě vytáhne snad zbraň. Snad ji nenosí s sebou. Už mě napadaly takové nesmysly, jako jestli se s ním mám případně o tu zbraň aspoň přetahovat, skočit po něm atd. Prostě nesmysly. Neudělal bych asi nic. Pak mi ještě začal vyprávět, jak měl v té staré občance (někteří tu knížku ještě pamatují) napsáno, že nesmí používat na sebeobranu to bojové umění, které se učil. 

Nakonec jsme to vyřešili a on odcházel spokojen. Přijde za týden znovu, tak uvidíme.

Případ druhý

Relativně mladá titulovaná dívčina. Byl jsem tam kam i císař chodil pěšky. Přišla tahle nádhera. Kolegyně vyřizovala nějaký složitější případ, takže ji poslala ať si sedne ke mě. Byl jsem tam chvilku, takže mohla čekat, tak dvě, možná tři, minuty. A už začala vyšilovat nepříjemnou fistulí: "To má paní nějaké volno, nebo co?" Ono se jí asi v dnešní době bez -ová špatně rozlišují pohlaví. Mohlo jí napovědět moje křestní jméno. Když mi to pak kolegyně říkala, tak jsem jí (kolegyni) řekl, že jí mohla odpovědět: "Víte, bude se Vám to zdát divné, ale i úředníci jsou lidé a občas se potřebují i vy......" Jenže takto my komunikovat nesmíme. Já bych jí poslal na hlavní poštu, ať si užije čekání.

Zdraví máme jenom jedno, tak si ho nebudeme ničit přebytkem alkoholu a rozčilováním už vůbec ne. Takže přijďte zas. On ten den uteče neuvěřitelně rychle a ještě je i o čem pak psát. Takže vlastně - díky.