Štítky

Běhání (64) Život (60) Povídka (22) RC létání (22) Korsika (18) PC hry (17) Geocaching (11) Humor (9) Kultura (7) 312 GTCup (5) Kolo (5) Úvaha (5) Endomondo (3) DCS (1) Deskové hry (1) Elite dangerous (1) Film (1) RC loď (1)

Úprava názvu

Myslím si, že změna názvu z "pravidelný občasník" na "občasný pravidelník" bude sedět více.

pondělí 13. března 2017

La La Land

Šel jsem opět do kina a tentokrát to byl dokonce můj nápad. Nikdo s námi nechtěl jít a tak jsme nakonec vyrazili ve dvou. Já jsem měl tedy také obavy - americký muzikál a navíc romantický. Tak to stálo na plakátech.
V kině bylo komorní obsazení a bylo to spíš jako doma, akorát na větší ploše. Když jsme přišli, tak už něco běželo. Docela mě to vyděsilo, protože tam byly nějaké kostelní zpěvy a prostě to byl trošku jiný žánr. Naštěstí - alespoň pro mě - to byla nějaká upoutávka.
Pak to začalo. Obraz se rozšířil a my viděli několika proudovou dálnici a na ní automobilovou zácpu. Začala hudba a lidé vylézali z aut, zpívali a tančili. V tu chvíli jsem si řekl, "Aaaa jééé. Snad to nebude takto pořád? Nebude se mluvit jenom zpívat, nebo se bude mluvit minimálně." Naštěstí to tak nebylo, to prozradím. Postupně ubírali a v druhé polovině mi to ani nepřišlo.
Za začátku jsem byl také zmaten z toho, že auta byla namíchaná soudobá i starší a i oblečení bylo jak z šedesátých let.
Kdyby tento můj "příspěvek" náhodou někdo četl a pak na to chtěl jít, tak nebudu z příběhu nic prozrazovat.

Je předvídatelný, ale neurazil a nemůžu říct, že je špatný. Hlavně je vtipný a pozitivní. Hlavním hudebním stylem je Jazz, ale nebojte se toho. Je to super muzika. Jsou tam i písničky z (podle mě) osmdesátých let. Když jsem přišel domů, tak jsem ihned zapnul Spotify a stáhnul jsem si soundtrack, ale ještě jsem si ho nepustil. Dneska se k tomu doufám dostanu a těším se, že se mi ten příjemný pocit z filmu opět vrátí.
Ústřední dvojice je sympatická a myslím si, že holky si užijí asi víc. Emma Stone není modelka, ale hezká svým způsobem je. Přijde mi, že už jsem ji v nějakém filmu viděl, ale když jsem koukal do její filmografie, tak jsem tam takový film nenašel. Budu si muset nějaký vybrat a podívat se na něj, protože se na Emmu rád opět podívám.
Většinu filmu jsem si připadal jako na koncertě. Jako na koncertě nabitém pozitivní energií. Na plesy nerad chodím, ale po skončení filmu, jsem si chtěl před plátnem, na závěrečnou píseň, zatancovat.
Za jediné mínus a to fakt velké, může kino. V tomto filmu byla občas místa, kdy bylo absolutní ticho.Aby bylo jasné - hudba nehrála, nikdo nemluvil prostě ticho. No a toto krásné a zvláštní ticho narušovaly reproduktory. Ty totiž nepříjemně bručely. Zkuste si představit, jak se soustředíte na atmosféru filmu, snažíte si to užívat, ale nejde to, protože slyšíte " brrrrrruuuuuuubbbbrrrrrruuuuu". Na film bych šel klidně ještě jednou, ale do jiného kina, do kina s lepším zvukem.
Určitě jste pochopili, že tento film doporučuji. Nepamatuji si, kdy jsem šel naposledy z kina s tak pozitivním pocitem. Pro mě v něm nejsou hluchá místa, žádné umělé natahování stopáže. Mohl bych tady o La La Landu básnit ještě dlouho.
Takže stačí - konec. Jo a jestli si chcete zlepšit náladu, tak na to vyražte. Jestli máte dobrou náladu, tak na to běžte taky.

Žádné komentáře:

Okomentovat