Tak jsem konečně poprvé navštívil zámek Kačina. Poprvé v životě, docela ostuda vzhledem k věku. Byla sobota a byl jsem vytažen na výlet. Nejlepší bývají nečekané nápady, neplánované výlety atd. Bylo krásně a my měli domluvenou schůzku s paní, která tam provádí.Dojeli jsme na místo a zaparkovali na polním parkovišti. Prošli jsme bránou a po písčité cestě jsme šli k zámku. Byl nádherně nasvícený odpoledním sluncem. Sedli jsme si do stínu ke vchodu a začali shánět naši známou. Po chvíli manželka zjistila, ž je právě na prohlídce. Tak sedíme, čekáme a koukáme. Zleva se valí zástup návštěvníků. Přijeli asi autobusy z vesnice, protože mi to přišlo jako když v seriálu chalupáři vyrazila vesnice do Prahy. Někteří z těch co kolem nás procházeli vypadali jako když to jsou jejich kroky poslední. Od jejich vedoucí se po chvíli ozývalo "Holkýýýý, kde jstééééé. Už máááámeeeeee jííííít." Někdy v minulosti možná milé, teď uširvoucí volání. Zámek je za chvíli naštěstí pohltil ve svých útrobách a byl klid. S dcerou jsme se rozhodli, že se půjdeme projít okolo. Když jsme už chtěli jít, tak okolo nás prošli dva chlapci v bílých, dobře padnoucích oblecích. Šli zrovna ze svého obřadu. Jeden se na mě podíval a usmál se. Měl jsem jasno. Já je totiž prostě přitahuju. Sloupy, dveře atd. jsou krásný, ale zahrada ta je nádherná a to jsem byl jenom na kraji. Za hlavní budovou ležela kabelka, kytka a igelitka. Asi si to tam zapomněla nějaká svatebčanka. O kus dál byl vjezd pod zámek. Při prohlídce nám bylo řečeno, že tam byli ustájené koně a příští rok, by to mělo být opravené a otevřené.
Prohlídka začala v knihovně.Budu se opakovat, ale moc krásný prostor. Druhá místnost je kulatá a obě jsou vysoké. Kulatá místnost má ve středu kruh o průměru maximálně půl metru a přímo nad ním je skleněný kruhový strop. Od průvodkyně jsme se dozvěděli, že tím středem má procházet silná pozitivní energie. Kdo si tam stoupne, tak má promluvit a uslyší svůj hlas jinak.Postupně to zkoušeli a uznale pokyvovali, jak to funguje. Já jsem si tam stoupnul a někdo si mi sednul na ramena a tlačil mě k zemi. Prej pozitivní energie. Nebo jí mám tak málo, že je toho do mě potřeba nahustit hodně a rychle. Zkusím to znovu a začne se mi motat hlava. Není mi to, stejně jako dceři, moc příjemné ale musím to pořád zkoušet. Jako když někomu řeknete "To pálí, nesahej na to" a on to pořád zkouší. Věřím, že jsem citlivý na tyto energie, ale takovouhle sílu jsem ještě necítil. Zkoušel jsem chvíli pátrat po internetu, ale o energii v knihovně na Kačině jsem nic nenašel. Prohlídka pokračovala velmi zajímavým výkladem paní průvodkyně o zámku. Byla ale docela rychlá, protože je málo času na hodně prostoru. Viděli jsme i kapli, kde se konají svatby. Natáčela se tam reklama na Captain Jack, kde chlapík platí zlatým zubem. Už jsem ji jednou viděl a protože jsem věděl na co se mám soustředit, tak jsem to poznal. Největší místností je taneční sál o kterém vám řeknou jednu zajímavost, o které se člověk vlastně ani nemusí dozvědět. Visí tam lustr, který váží asi 480 Kg. Visí uprostřed, takže pod ním projde pomalu každý. No a když pod ním projde celá výprava, tak paní průvodkyně oznámí, že se k tomu lustru váže legenda. A to o tom, že kdo byl, nebo je nevěrný, tak na toho ten lustr spadne. Asi se průvodci dobře baví, ale až to na někoho spadne, nebo to někoho klepne z toho, že to na něj mohlo spadnout, tak je to přejde.
Prohlídka končí skleníkem. Je v něm spousta kytek a krásné orchideje (ty já totiž poznám). Ještě tam měly být strašilky, ale ty jsem neviděl. Po projití skleníku následuje zahrádka s bylinkami. Jestli si to pamatuju, tak jich má být 400. Tím skončila moc pěkná a zajímavá prohlídka.
Takové tlachání o mě a pro mě. Budu psát o RC létání, Geocachingu, běhání, jízdě na kole, hraní na PC a možná ještě o něčem.
Úprava názvu
Myslím si, že změna názvu z "pravidelný občasník" na "občasný pravidelník" bude sedět více.
Žádné komentáře:
Okomentovat