Takový malý návod, nebo úvaha.Někdy na změny počasí moje tělo reaguje, tak jak nechci. Nebo spíš byl asi radši, kdyby nereagovalo nijak. Tentokrát se zase rozhodlo reagovat a mě, majitele, se opět na nic neptat.
Letošní léto je nějaké divné, ale to mi možná přijde každý rok. Srpen a člověk uvažuje o tom, že začne topit. No v paneláku o tom uvažovat můžu, ale topit kdy chci to nemůžu. Tedy mimo topnou sezónu. V ní si to topení vypnout můžu, ale proč bych to dělal. Nevím.
To mi připomíná jistou analogii s tím co jsem musel párkrát prožít. Je to už pá let co jsem musel absolvovat základní vojenskou službu. Jediné plus jsme mohli vidět tak akorát v tom, že jsme byli první banda puberťáků,
která měla zkrácený čas. Nám bylo jako prvním vyměřeno místo dvou let "pouhý?!" rok a půl. Možná se budete divit, ale nikdo z nás neskákal radostí. No a ta podobnost, s topením (to kdyby se už někdo ztratil), spočívá podle mě v období začátku léta a zimy.
Nejvíc jsme to pociťovali při strážení letištní plochy. Mohlo vám být vedro, nebo zima (podle nadcházejícího období), ale museli jste počkat. Na co? No museli jste si počkat až vyjde v rozkaze, že je teplo nebo zima. Pak jste se mohli sebrat, doběhnout do výstrojního skladu a vyfasovat příslušné oblečení.
Tak a teď ten návod. Před pár dny jsem si chtěl jet zalítat. No a jak se prudce změnilo počasí, tak mi nebylo moc dobře. Hlava se mi motala jak po návštěvě nějaké atrakce, na které se provozovatel zrovna rozhodl udělat návštěvníkům radost tím, že do mikrofonu hulákal: "A tato jízda bude prodlouženááááá. Pořádně si to užijteeeeeeee." Špatně si totiž vyložil můj řev, který vůbec nebyl nadšený.
Takže se mi motala hlava. Došel jsem domů a dal jsem si panáka. Úplně jsem zapomněl, že chci někam jet. Hned se mi udělalo lépe, ALE protože jsem si dal panáka, tak jsem nemohl řídit auto. "Sakra, já jsem blbec. Vždyť jsem chtěl jet lítat!". Udělalo se mi z toho špatně. Takže jsem nemohl řídit. Kruh se uzavíral. Dal jsem si tedy panáka a udělalo se mi lépe, ale protože jsem měl alkohol v krvi, tak jsem nemohl řídit. Vzpomněl jsem si, že jsem chtěl jet autem .... Kruh se uzavřel. Osobní peklíčko hotové.
Konec.
A to jsem se bál, že tento příspěvek bude krátký.
Žádné komentáře:
Okomentovat