Smolíkovi - divadelní představení

Tak jsem byl v pátek po delší době v divadle. O lístky byl velký zájem a tak jsme je měli zakoupené někdy od Vánoc. Jedná se o převedení kresleného seriálu na divadelní prkna. Asi každý z mojí generace předlohu tohoto představení zná. Za nás v televizi neběžely seriály jako Tom a Jerry a podobné. Toto byl seriál maďarský a byl můj oblíbený. Pokud si dobře pamatuji, tak byly dva seriály, dvě dějové linie. V jedné jezdila rodina Smolíkova po světě a snažila se najít Pištu Hufnágla. V té druhé lítal jejich syn Ládínek po různých zajímavých planetách. Létal ve své nafukovací raketě. Ta raketa se dala složit do pouzdra od houslí. V pouzdru od houslí byla proto, protože se na ně musel učit hrát.
Vždycky dělal naschvál houslemi nepříjemné zvuky a rodiče ho vyhnali z bytu a on chodil "zkoušet" na střechu. Jenže tam vybalil raketu, nafoukl ji sifonovou lahví a létal po různých planetách. Ale ne po planetách jaké známe, ale po vymyšlených světech.
Co si tak pamatuji, tak třeba planeta zločinu, planeta hudebních nástrojů, planeta robotů, pak taková rychlá planeta. Čas tam běžel strašně rychle.
V tomto představení odlétla celá rodina. Matka Gábi (Eva Holubová), otec Pepa (Bob Klepl), děti Ládínek (Václav Jílek) a Týna (Jana Stryková), pes Zorro a kočka Žofie. Připlete se k nim i jejich soused Dr. Halíř (Jiří Ployhar).
Jak píší není to představení pro každého. Hlavně v první polovině jsem občas přemýšlel, jestli mám zůstat nebo odejít. Představení vyloženě oscilovalo mezi představením pro první třídy základní školy a mezi představením pro dospělé. V druhé půli jsem se bavil na více místech. Klepl byl dobrý, ten mě bavil asi nejvíc. Pro mě asi nejlepší část byla ta, když byl na scéně Pepa a Ládínek.
Ještě jsem vlastně neřekl na jaké byli planetě. Jednalo se o planetu dvojníků. Byla to kopie naší planety i lidé byli stejní, akorát byli dutí. Byli nafukovací jako celá jejich planeta. Planeta se díky slunci nafukovala a smršťovala a tak byla každou chvíli změna gravitace. A to tak velká, že lidé z naší planety byli touto gravitací každou chvíli přimáčknuti na zem a nemohli se hýbat.
No a když to takhle připláclo Pepu a Ládínka, tak to jsem se bavil nejlépe. Spolupracovali totiž s diváky a bylo to prostě vtipné. Těžko to převyprávím. Ládínkovi se ještě neplánovaně spustila krev z nosu a i to pak vtipně zakomponovali.
Pan Ployhar hrál Dr. Halíře skvěle a byl krásně slyšet. Největším zklamáním pro mě byla pí Holubová. Občas jako kdyby ji to nebavilo. Pro mě výkon jak na houpačce. Nahoře byla naštěstí častěji.
Jsem rád, že jsem na tomto představení byl. Nedokázal jsem si představit převod kresleného seriálu do divadla. Dle mého skromného názoru je opravdu někdy méně více. Tím mám namysli to, udělat představení od devíti do devadesáti devíti let. Tím rozsahem si už jistý nejsem. Čistě dětské, nebo dospělé představení by mohlo být kompaktnější.
Sakra píšu to nějak učeně. Co jsem to dneska snědl? Už budu jak ta slavné Mirka S. Tedy ne tak slavný, ale tak stejně píšící.
Shrnutí. Špatné to vyloženě nebylo, ale znovu bych na to nešel.