Gramatika

Jo tak s paní gramatikou se užívám dlouho a asi dlouho budu. Jeden z důvodů je ten, že se nějak moc nesnažím to zlepšit. Podle mě (a už to vlastně zas začíná) mohou být příčinou dva faktory.

1. Když se na základní škole probíraly základy, tak jsem byl asi hodně nemocnej. Nebo...
2. ...nejsem nejchytřejší a na tohle nemám buňky.

Jak říkal klasik "Ty seš nějakej hloupej nebo co? Pro hlupáka, každý hloupý." No prostě plavu v tom kdy použít mě a mně. Nebo třeba koncovka -ovi. Taky hodně dobrý. Něčí psy, kola, hrušky atd. No legranda.
Teď si vzpomínám na další kousek. Není to tedy gramatika, ale problém to je. Anoda a katoda. Sakra jak si mám zapamatovat která je kladná? Vymyslel jsem si na snadné zapamatování (rozlišení) pomůcku. K mojí smůle jsem si ji ale vymyslel pro obě slova. Takže je mi to zase na..., nebo slušněji, je mi to k ničemu. Jestli je někdo chytlavý na mnemotechnické pomůcky jako já, tak ať ty moje pomůcky radši nečte:

• Anoda - obsahuje to slovo Ano, takže je to kladné
• Katoda - připomíná to slovo kladný, takže je to kladné

Co vím. Zase kulový. Takže jsem v řiti. Pomooooc.
Při používání "ě" a "je" se snad trefuju. Když nevím jedu podle citu, nebo podle toho co se mi víc líbí. Např. "oběd" vypadá líp než "objed", ale když je to "objet" tak to už je zase jiná. Nebo takové "oběti", nebo "objeti". Tam stačí u posledního písmena změnit tečku za čárku a to, které slovo je blbě se obrátí. Ale jak na to teď znovu koukám, tak teď jsou dobře vlastně obě. Jo s češtinou je sranda.

Skloňování

Ještě mě napadá skloňování. To je taky dobrá zábava. Nejdřív mě napadly názvy obchodů. Skloňovat nebo ne. Já si myslím, že ne, ale stejně to dělám. Protože mě prostě blbě (hloupě) zní "Jedu do Lidl, IKEA..." Takže říkám "Jedu do Lídlu. IKEI (když se to neskloňuje, tak jak mám sakra poznat jaký "i". Měkké vypadá lépe. Věřte mi, bylo tam i tvrdé.)". Samostatnou kapitolou je psaní dopisů a používání jmen a příjmení. Někdy když to doopravdy nevím, nebo když se mi to nelíbí, tak radši předělám celou větu. Takže vlastně to, že si v tom nejsem moc jistý, mi pomáhá rozvíjet kreativitu.

Závěr

Takže jsem se chtěl tímto mým, myslím si že pěti, občasným čtenářům omluvit a tak trochu je připravit na případné budoucí šoky. Já to po sobě ani moc nečtu, radši. Jinak bych to asi ani nepublikoval. Co s tím maximálně provedu je, že na to pustím "kontrolu pravopisu". No a to bude asi tak všechno.