Jak se člověk kontaktuje s vnějším světem, tak nastávají zajímavé situace. Teď jsem si zas něco objednal a nechal doručit Českou poštou. Doručení v pohodě. Tedy asi, ale to "asi" bude zřejmé dále.Jak jsem již psal, tak třeba doručení do ruky se koná v dopoledních hodinách, když je podle mě většina lidí v práci. Ostatní dopravci to vozí v podobnou hodinu, ale ti my vždy zavolají a není problém změnit doručovací adresu, podle mého aktuálního umístění.
No ale dnes píšu kvůli něčemu jinému. Nebyli jsme samozřejmě
doma. Nastala pro mě ale změna, volali na telefon a ptali se, jestli to mohou dát někomu jinému v domě. Tak jsme uvedli dvě jména sousedů, kteří by to mohli převzít. Odpoledne jsme přišli domů a čekali do večera jestli někdo nepřijde. Nikdo se ale nedostavil.
Druhý den jsme se zeptali jednoho z uvedených a ten nám potvrdil, že poštu klidně vezme, ale tuto nebral. Na druhou paní jsme se nedobouchali. Tuto paní vidím každý den ráno, ale od té doby nic.
Takže po týdnu, protože se nic nedělo, jsem se rozhodl zavolat na poštu, abych se dozvěděl, kdo tu zásilku převzal.
Zavolal jsem k nám, na hlavní poštu.Dostal jsem se na přepážku a tam jsem musel chvilku počkat až paní vyřídí klienta. Zaplaťpánbůh za tyhle nekonečný tarify na volání, člověk nemusí sledovat minuty a bát se, kolik to bude stát.
Když jsem paní řekl můj problém, že hledám kdo převzal moji poštu, tak jsem byl zaražen (zastaven) a dostal jsem jiné telefonní číslo. Volám dál. Dovolal jsem se. "Dobrý den bla bla bla atd." Když jsem sdělil, že mám číslo zakázky, tak jsem byl dotázán, jestli to byl balík, nebo dopis. Řekl jsem že netuším, protože jsem to zatím neviděl. Podle mě to byl malý balík, nebo větší dopis. Začnu říkat číslo a po prvních dvou písmenech jsem opět zastaven. Paní z toho poznala, že se jedná o balík a ty se vozí z Kolína. Takže jsem dostal telefon na kolínskou poštu.
Dovolal jsem se do Kolína. Zase to dobrý den atd. Sdělím svůj problém a jsem opět zastaven. Paní se diví, kde jsem vzal její číslo. Tak jí řeknu, že mi ho dala "naše" pošta.
"Nó jó, to oni dělají pořád. Já nejsem u sebe v kanceláři, tak vám dám jiné číslo." Ok, další číslo. Další číslo, další den, ale to už jinde jsme je to jiná vesnice (pošta). Volám a poprvé mi to bere muž. Tak mu - opět - sdělím svůj problém a - voilá, dozvídám se, že jsem konečně SPRÁVNĚĚĚĚĚĚ. Tak sdělím číslo zakázky a on mi říká, že se musí někam podívat a pak mi zavolá. Za chvíli opravdu zavolal a já se dozvěděl, že zásilku skutečně převzala ta paní co jsem si myslel a kterou jsem od té doby neviděl.
Takže tím zatím končí pohádka o kohoutkovi a slepičce, která tedy zatím nemá konec. Opět všichni, s kterými jsem mluvil, byli ochotní. Asi to přestává být náhoda.
Žádné komentáře:
Okomentovat