Víkend s Geocaching(em)

Sobota

V sobotu odpoledne přijel na návštěvu švagr s rodinou. Pomalu od začátku jsme začali probírat geocaching. Jakou zajímavou "kešku" jsme naposledy našli, kolik jich máme ulovených, kam se chystáme atd. Diskuse byla nakonec velmi plodná a vyústila až k nápady, který jsem nakonec realizovali. Prostě jsem se vydali na lov. Nejdřív jsme se tedy posilnili dortem, chlebíčky, jednohubkami a dobrými nápoji.
Vyrazili jsme v počtu čtyř kusů. Ženy zůstaly a udržovaly teplo rodinného krbu a my - tedy opačné pohlaví - jsme vyrazili do temné noci.
Chvíli nám totiž to vypravení trvalo a tak jsme vyšli až po osmé hodině večerní. Já jsem ještě luštil kešku s názve Krabičky. Ta mi dala zabrat. Sice jsem ji již jednou vyluštil, ale uložil do šuplíku a potom řešení zapomněl. Po nápovědě, že to má souvislost s informatikou, mi to naskočilo a řešení bylo na světě. Naše sestava byla (uvedeny na geocaching přezdívky):

1. 312_Forrest
2. LukyKH a jeho geopes
3. Nervoun1975 a jeho georobůtek

V plánu byl odlov pěti kešek. LukyKH měl už odlovené všechny, takže to měl jako zdravotní procházku a mě chyběly ze seznamu tři.

První byla Vinice. Při odlovu si Nervoun udělal jizvu na tváři a tak bude vypadat mužněji. Potom jsme ho ještě radši upozornili na to, aby si dával pozor a neulovil místo kešky originál. Modří vědí. Po chvíli byla krabička nalezena. Po prohlédnutí a následném vyfocení keše jsme vyrazili na další.
Druhá zastávka byly Krabičky. Blízko finálky bylo zaparkováno auto, které bylo obsazené. Radši jsem nezkoumal obsah vozidla a hledal krabičku. Tuhle jsem ještě neměl. Blízké vozidlo mě znervózňovalo. Nechtěl jsem aby viděli uložení kešky. Herní zápal za chvíli zvítězil a auto jsem nevnímal. Nakonec jsem na ni málem šlápnul. Tak jsem ji vyzvedli, zalogovali se a pokračovali v cestě.
Pokračovali jsme k Sedleckému zámku. Tato keška je poměrně nová. Byla tradiční a i docela jednoduchá. Na její odlov byla tma velmi vhodná. Je na docela frekventovaném místě. Tohle byla ta druhá, co jsem neměl.
Potom naše kroky vedly ke Kapličce Na Studních. Její odlov byl pro Nervouna už rutinní. Už z dálky hlásil: "To bude támhle." A taky bylo. Vyndal kešku, vybalil logbook, zapsal log, vrátil kešku a mohli jsme vyrazit na poslední plánovanou stage.
A tou byla také loňská a ty nová keška nazvaná Čokoládovna Lidka. Za chvíli už Nervoun při odlovu jenom přibrzdí. Její odlov byl otázkou chvíle. Zapsal jsem se také a moje konečné skóre ulovených kešek se zastavilo na čísle 69. Sakra, ještě jedna.
Návrat byl asi před desátou hodinou. Ženy nás pochválily a všichni byli spokojení. LukyKH řekl, že by zítra vyrazil na další lov. Měl už připravenou sérii kešek a tak jsem dopředu přislíbil svou účast.

Neděle

Ráno jsme vyrazili na nákupy a při zpáteční cestě jsme se domlouvali, že hned vyrazíme. Vůbec, ale vůbec se mi nechtělo. Tak jsem to ukecal na to, že se rozhodnu po obědě. To už se mi nechtělo absolutně. Ale vidina odlovu 10 (slovy deseti) kešek za 1 (jeden den) mě prostě z toho křesla zvedla. Jeli jsme lovit sérii kešek s názvem Lidské tělo.
Dojeli jsme ke Chvaleticím, nebo cům, prostě to bylo u Chvaletic. Auto jsme nechali u kolejí. Dnešní sestava:

1. 312_Forrest
2. LukyKH
3. VeveKH a jejich geopes

Vzal jsem si s sebou i letadlo, protože počasí bylo úžasný. V neděli 14.02.2016 svítilo slunce, vítr foukal mírný, takže jsem chvíli chodil jenom v tričku. Stage, neboli zastávky, místa uložení kešek, byly pojmenovány podle lidského těla - překvapivě. První keška se od ostatních lišila, ale to jsem ještě nevěděl. Druhá byla také trochu jiná, ale ostatní byly dost jednotvárné. Ona byla i taková nápověda. Ona tedy nebyla třeba a po přečtení asi třetí jsem už VeveKH nevěřil, že si z nás nedělá legraci.

Ale procházka to byla hezká a umístění a velikost finálky bylo zajímavé. Geopes (Tedd) si ten výlet taky užil. Lítal po cestě jako šílenec a spotřebovanou vodu doplňoval z kaluží. Většinou pak ani nezastavoval a pil za mírného běhu. To by se ale muselo vidět, popisuje se to těžko. Byl jak malé dítě co musí vlétnout do každé kaluže. V jedné se ale předvedl. Vlítnul do ní a pak chtěl zabrzdit, ale bylo v ní bláto, takže mu to ujelo. Nejpříhodnější přirovnání, které mě napadlo, bylo že to vypadalo jako když do té kaluže vjelo rallye auto. Úplně stejně od něj lítalo to bláto. VeveKH přemýšlela, jestli ho umyje, nebo vymění. Podle toho co jsem viděl dnes - vyhrála koupel.

Takže moje skóre se zastavilo na čísle 79. To jsem si pomohl. Tu jednu musím dát. Na stovku si asi najdu nějakou zajímavou kešku. Při mém normálním tempu to vyjde na léto a to bych pak znovu zkusil odlov první podvodní.