Určitě se už pomalu každému v životě stala taková situace jako mě včera. Upřesním. Včera jsem zažil něco o čem nemůžu mluvit i kdybych chtěl. Včera se mi vlastně povedlo mít takové stavy dvakrát. Jednou jsem něco zažil a podruhé viděl.
Tak jsem si položil otázku má vůbec cenu mít takové zážitky? Je to super věc, ale člověk to nemůže nikomu říct, aby se s tím pochlubil. No není to vlastně tak úplně přesně řečeno. S úzkou skupinou to sdílet můžu, ale to jaksi není ono, protože oni zažili to samé. To je trošku na nic, co?!
Přesto si myslím, že i takovéto zážitky stojí za to mít. Jak se říká: "...to co zažiješ ti nikdo nevezme..." Maximálně ten němec...
Takže bylo to super a možná bude i opáčko.Těším se na to - i když jsem vlastně nic nezažil a potom jsem vlastně ani nic neviděl. A to, co jsem potom neviděl budu mít doufám ještě letos doma. Prostě jsou hvězdy, které nehasnou a zážitky o kterých se nemluví.
Ale ten pocit, moct to vykřičet to do světa je lákavý, no a jak všichni víme, na všechno ostatní je tady Master Card. Tak a to je vše. I tak jsem toho řekl už dost.
Takové tlachání o mě a pro mě. Budu psát o RC létání, Geocachingu, běhání, jízdě na kole, hraní na PC a možná ještě o něčem.
Úprava názvu
Myslím si, že změna názvu z "pravidelný občasník" na "občasný pravidelník" bude sedět více.
Žádné komentáře:
Okomentovat