Dear Renée...

Je to už nějaká doba, co jsem přestal chodit na lekce angličtiny. Svoji účast jsem přerušil kvůli studiu. Tahle informace se asi bude objevovat v mých příspěvcích častěji, ale můj život to prostě hodně ovlivnilo. Kdo studuje v tomto věku, tak si myslím, že to bez problémů pochopí. No ale to již jinde jsme. Ještě vlastně ne, ještě jsme stále zde.
V posledních dnech před státnicemi jsem tomu nahoře, asi jako většina studentů, sliboval hory doly. Co všechno udělám a co všechno neudělám. Jeden z mých slibů zněl: "Jestli to udělám, tak se znovu přihlásím na angličtinu. Budu se na ní pilně připravovat atd., atd."
Jestli tam ten fousatý děda na tom obláčku opravdu sedí, tak to je docela tolerantní frajer. Co já jsem se mu za svá studijní léta nasliboval a jsem to většinou nesplnil. Hned se nabízí otázka, jak dlouhé má čekací doby.
Třeba se blíží jeho deadline a pak bude mazec. Doufám, že tomu tak nebude. Ale většinu slibů z poslední slibovací kampaně plním. Většinu - opravdu, ale to on vlastně ví.
No a teď tedy k tomu co chci napsat. Já se většinou tak rozkecám, že to docela trvá než se dostanu k věci. Jenže nás, nebo aspoň mě, to život tak učí. To máte třeba jako ve škole. U nás měli největší úspěch ti, co to uměli tzv. "okecat". Takže mě to někdy přepadne a musím sdělit i omáčku. A teď k tématu.
Dnes jsem se tedy dostavil na první hodinu. Měl jsem obavy jak to dopadne. Celou dobu jsem se vůbec neučil, neopakoval si. Jediné co jsem dělal bylo to, že jsem si do mobilu nainstaloval program Duolingo. Doporučuji. Mě to moc pomáhá v osvěžení základů. Dáváte dohromady věty česky, anglicky, nebo Vám mobil ukáže větu a Vy mu ji řeknete atd.
Takže na hodině angličtiny jsme byli čtyři a učitelka. Z toho jsem dvě účastnice neznal. Jinak klasická sestava mého života. Já a čtyři ženy. Vždy jsem býval nejslabším článkem, ale jedna neznámá mě potěšila, protože je tak na mé úrovni. Když bych si chtěl udělat opravdu radost, tak bych mohl prohlásit, že je trošičku níž než já. Podal jsem lepší výkon než jsem čekal, přesto se mi opět něco povedlo. Např. jsem učitelce tvrdošíjně tvrdil, že mojí nejoblíbenější pouští je čokoládový dort. Angličtináři již tuší. Jedno hloupé "s" a máte hned jiné slovo.

• desert = poušť
• dessert = zákusek, moučník

První hodinu jsem tedy přežil bez úhony a vypadalo to, že ani učitelka neutrpěla duševní újmu. Takže příští týden budu hledět ke světlým zítřkům a možná se na ty hodiny začnu i těšit.

Jo a proč vlastně ten název článku? Tak se jmenoval článek, který jsme četli a překládali.