O dnešním programu jsem psal včera. Nějak se mi včera podařilo natáhnout si šlachu (sval?) pod kolenem. Prostě jsem blbě seděl. Večer to už bylo v pohodě, akorát jsem na to musel myslet. Nedávat nohu na něco a nepropínat ji tedy v koleně.Dnes nám zaměstnavatel umožnil lékařskou prohlídku. Kdo chtěl mohl si dojít nechat změřit tlak, prověřit oči a také se nechat změřit přístrojem Inbody 270. Snad si to pamatuju dobře. Zujete se, sundáte i ponožky a stoupnete si na takový kovový destičky. Do rukou se vezmou takové dvě páčky a ten přístroj změří vodu, tuk, svaly, kosti atd. v těle. Nějak asi pouští proudy do těla a podle toho to měří. Netuším. No ale potvrdil to, co mi tvrdí všechny tabulky. Měl bych zhubnout asi pět kilo. To jde, čekal jsem to horší. Takže další motivace začít se pravidelně hýbat.
Jelikož nepršelo a bylo hezky, vyrazil jsem na kopec. Po přeběhnutí silnice se na mě vyřítil běžec. Podle postavy, tempa atd. to běžec byl. A ještě mi to potvrdil tím, že řekl: "Ahoj." Jelikož jsem ho v životě neviděl, tak bude asi pravda to, že si běžci opravdu tykají.
První a druhý běh docela šel. Třetí běh byl ale kritický. A to tedy nejkritičtější z toho co jsem zatím běžel. On mi také jeho závěr (netušil jsem, že limit za chvilku skončí a bude následovat chůze) vyšel do prudkého kopce. Můj běh byl takový, že jsem jenom trochu nadzvihoval nohy, lehce jsem se odrážel. Prostě v chodeckém závodě by mě diskvalifikovali za to že běžím a z běžeckého by mě vyrazili, že se mám jít projít jinam. Prostě tzv. ani ryba ani rak. Chtěl jsem s tím fláknout. Nikdo mě nevidí tak co. Ale zakousnul jsem se a i když jsem málem vypustil duši, tak jsem se do konce limitu doklopýtal.
Při následující chůzi jsem zdárně imitoval sentinel. Akorát ten kouř ze mě nešel. Tedy doufám. Dýchat normálně jsem začal až na konci chodeckého úseku. Poslední běžecký úsek jsem si vyloženě užil. To mi ten nahoře asi chtěl udělat radost za statečnost nebo co. Běželo se nádherně. Ve sluchátkách se ozvalo odpočítávání konce běhu, zrovna když jsem vběhl do zatáčky. Dostal jsem se na rovinku a na jejím začátku jsem viděl běžce. Tedy běžce. Byly to tři běžkyně. I když mi běh skočil, zastavit jsem se nemohl. Asi to zná každý chlap. Jak jsme ješitný, nebo jak to nazvat. Např. zatahujeme pupky a když jdou slečny okolo moc pomalu, tak začínáme (díky zadrženému dechu) rudnout. Prostě jsem si ten běh lehce protáhl, ale asi mi to neuškodilo. Dámy toho asi přečetly méně než já a radši chodí běhat, protože mi řekly: "Dobrý den." Nebo že by to dělaly ty fousy? Aby bylo jasno, myslím samozřejmě moje. Ony to žádné "ženy za pultem" nebyly. Starší vědí.
Po seběhnutí z kopce jsem potkal zase tu paní jak jsem již o ní psal. Povídala kam jde z dcerou a zetěm o víkendu běhat. Že je to takový orientační běh pro příchozí a že to není daleko. Nevím jak mě to napadlo, ale úplně mi přišla jako suchozemský vodník. Prostě láká nové běžecké dušičky. Byla se zase jen tak lehce proběhnout. Snad ani nechci vědět, odkud vybíhá. Její lehké výběhy bych měl problém asi dát i na kole.
Dneska paráda, těším se na zítra.
Žádné komentáře:
Okomentovat