Dnes sprinty. Už je tolik nemiluju. Jak se přidávají sekundy, tak zábavnosti ubývá. Dnešní den začal zajímavě.Venku nefoukalo, bylo krásné bezvětří. Dlouho jsem nelétal s RC letadlem a tak jsem si řekl, že ten nádherný sváteční den pořádně využiji. Připravil jsem si věci na běhání a šel ven před dům pro nabíječku a baterky. Když jsem otevřel druhé dveře a dostal se před dům, tak jsem se chtěl podívat do schránky jestli něco nepřišlo. Koukám na klíče. Něco mi na nich přišlo divného a tak jsem se podíval znovu. Paráda. Mám tzv. odlehčené klíče a povedlo se mi vzít jiné. Takže jsem neměl klíče od domu, ani od bytu. Skvělé. Šel jsem tedy před dům a zmáčknul jsem několikrát zvonek, jestli se mi nepodaří vzbudit osazenstvo našeho bytu. Nepodařilo. Šípková Růženka se rušit nenechala.
Chtěl jsem jít za Radkou do práce pro klíče, protože jejich firma sváteční den nedržela. Pak mě ale napadlo, že Verča by mohla být doma. Protože jsem si vyběhl před dům bez telefonu, na co si ho taky brát, když jsem hned zpátky, tak jsem nemohl zavolat. Došel jsem k ní domů a zazvonil. Byla doma. Vyjel jsem výtahem nahoru a půjčil si klíče od našeho bytu. Zároveň jsem se dozvěděl, že jsem měl štěstí. Za deset minut odjíždějí na houby. Klika.
Vzal jsem z auta baterky a dal je nabíjet. Převlíknul se do běhacího a vyrazil na kopec. Čekaly mě sprinty. Pět krát dvacet pět sekund sprintů. Mazec. Moc jsem nesprintoval. Nešlo to. Byly to jenom rychlejší běhy, ale sprinty to opravdu nebyly. Ale ne že bych se nesnažil. Prostě bída.
Po návratu z kopce jsem musel dát prát prádlo. To se už nedalo. Myslím, že by mě vystopoval i neškolený stopař. Než doprala pračka, tak byly nabité baterky. Vzal jsem si mého malého akrobata, který se hodí do bezvětří. Pak jsem vzal i Corsaira, který letos nebyl ve vzduchu. Dorazil jsem na Žižkov a tam jsem zjistil, že už docela fouká. Dalším mínusem bylo to, že na jednom poli byla kukuřice a tak start ani přistání na asfaltové silnici, nepřicházel v úvahu. Naštěstí tam je i polní cesta, na kterou krásně foukal vítr. Vzal jsem akrobata a začal trénovat přistání. Vylétal jsem baterky a vítr neustále zesiloval. Řekl jsem si, že když už jsem si Corsaira vzal, tak ho zkusím i v tomto větrném počasí. Přepnul jsem vysílačku na Corsaira. Vyndal jsem letadlo a chtěl tam dát baterku. Koukám a je tam nějak moc drátů. Po malé chvíli mi došlo proč. Nebyl tam přijímač a bez něj se létat nedá. Jsem si jistý, že nepřítomnost přijímače mě uchránila od zničení letadla.
Odpoledne návštěva a oslava. Opět obžerství. Naštěstí jsme šli na procházku k Velkému rybníku. Opět jsem s Honzou (švagr) zkusil odlovit jednu multi kešku. Dvě indicie ze tří jsme ulovili už minule, ale ta třetí nám odolává. Teď se to tam opravuje a tak si myslíme, že se teď ani najít nedá. Budeme se muset zeptat majitele keše.
To by k dnešku stačilo.
Žádné komentáře:
Okomentovat