Eda měl pravdu. Začíná přituhovat. Dnešní ráno mi to potvrdilo. Nebolí mě snad jenom oči a pravý ucho. Mám pocit, jako kdybych spal v pračce. V zapnutý pračce. Jsem dobitej jako klasy po sklizni. Přesto se na dnešní výběh těším. Mám ze sebe radost. Dnes mě čekají tři opakování. Dvě minuty chůze a dvě běhu. Jak jste pochopili, tohle píši ráno, tedy před tréninkem.Dnes to bylo poprvé náročné. Dvě minuty chůze samozřejmě ne, myslím běh. Navýšení z jedné minuty na dvě mi dalo opravdu zabrat. Všechno stíhá, kromě dechu. Ten nestíhám. Já vím, má se běhat tak, že mám být schopen se bavit. Tak až dospěju na takovouto úroveň, tak to bude paráda.
Třeba je v tom ale i jiná příčina. Dal jsem si něco malého k snědku asi třičtvrtě hodiny před začátkem. Ale to by mi bylo asi jenom těžko, třeba. Nevím. Dnes jsem si to neužíval, dnes jsem trpěl.
Spotify. Zkoušel jsem, ale asi to z uložených písniček nejde. Dal jsem si mod offline a hned mi to psalo, že musím být online. Budu zkoušet dál. Až budu ve městě, na rychlejším internetu, a až mi naskočí nový tarif, tak uvidím. Dnes jsem byl na internetu E a tak dvě čárky signálu. Mobil mi akorát dokola hlásil, že detekuje tempo.
Nic nového mě nenapadá, takže opět stejná věta. Tak zase zítra.
Žádné komentáře:
Okomentovat