Pondělí je pro mě dlouhý pracovní den. Takže v tomto ročním období vychází běhání na šero, nebo tmu. Cestu jsem si naplánoval po trati co jsem běžel jeden kilometr. Jenom jsem ji trochu natáhnul.Lehce pršelo, ale opět to nevadilo. běželo je dobře až na sledování povrchu. Opět spousta listí a několik špatně osvětlených míst. Takže jsem měl strach z vyvrknutí.
Na mapě jsem si opět změřil okruh. Přiběhl jsem před dům a tam měl být konec. Nebyl. Podíval jsem se na mobil a ten ukazoval 2.84
km. Pokračoval jsem ulicí dolů. Pořád málo a tak jsem se otočil a pokračoval před dům. Minul jsem vchod domu a pokračoval ulicí nahoru. Tam konečně nastaly tři kilometry. Běhal jsem před domem jak křeček v kolečku.
Vím co to chce. Chce to hodinky.
Žádné komentáře:
Okomentovat